Kronika 1953

1953
 
 
POČASÍ
 
V roce 1953 napadl sníh teprve 3. ledna. Dne 19. ledna napadal další sníh. Koroptve a zajíci v nedostatku potravy přicházeli až k lidským obydlím. I v zahradě kolem školy bylo spoustu zaječích stop a přes den stádo koroptví. Ve dnech 28. a 29. ledna nastalo veliké tání, takže sníh ve dvou dnech zmizel. Počátkem února napadl další sníh a zůstal. Kolem 17. února přišly mrazy až – 17 °C. Dne 19. února nastalo opět tání, sněhu ubývalo, takže do 22. 2. sníh úplně zmizel. Nastalo teplé jarní počasí. Pěkné počasí trvalo až do 7. března. Do rána ze 7. na 8. března napadl opět sníh. Potom nastalo bláznivé počasí. Jarní teplá pohoda se střídala se sněhovými vánicemi v rozmezí nejen týdne, ale často i v jednom dni několikrát. Dne 13. března celý den sněžilo. Do večera bylo sněhu jako v zimě. Zrána 14. března bylo mráz – 19 °C. Pak nastalo postupné oteplování a koncem března pěkné a suché jarní počasí. Teprve 6. dubna přišel slabý déšť. Pak nastaly suché a chladné dni, pěkné počasí. Opět pršelo až 28. dubna. Ve dnech 7. a 8. května bylo zima, občas pršelo se sněhem. Ráno 10. května byli jsme všichni překvapeni zvláštní podívanou: padal hustě drobný sníh. Všechno bylo bílé: střechy, pole, stromy s listím a jabloně v květu. Ranné brambory zmrzly. Teploměr ukazoval v 6,30 hodin + 1°C. Sněžilo celý den. (Viz snímky v albu). Sníh však stále tál, takže ho příliš nepřibývalo. Jen v závětří se zvyšovaly závěje. K večeru drobně pršelo. Zrána 11. května byla zem,ě ještě z poloviny pokryta sněhem. Taje, drobně prší. Ještě 14. května byly zbytky sněhu před budovou MNV (č. p. 85 Ves) a u vedlejší vily č. p. 36 Ves. Pak nastalo proměnlivé, povětšině chladné počasí, které trvalo až do konce května.
Zně byly pěkné, suché. V září trvalo pěkné suché počasí, jeteliny zaschly. Pěkné počasí trvalo až do konce roku 1953. „Slezský podzim“ se letos skutečně vydařil. Počátkem prosince nastalo oteplení, pěkné jarní počasí. Sníh v listopadu ani v prosinci nepadal.
 
 
ÚMRTÍ J. V. STALINA
 
Otřásajícím dojmem působila zpráva rozhlasu, že 5. března 1953 v 9 hodin 50 minut večer zemřel po těžké chorobě předseda Rady ministrů SSSR a tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského Svazu Josef Vissarionovič Stalin. Tato nesmírná, nejbolestnější ztráta, která postihla sovětskou zemi, je nesmírnou a nejbolestnější ztrátou i pro všechen československý lid a celé pokrokové lidstvo.
Dotlouklo srdce spolupracovníka a geniálního pokračovatele díla Leninova, budovatele mocného sovětského státu, uskutečnitele socialismu v Sovětské svazu, vítěze nad fašismem ve druhé světové válce. Dotlouklo srdce prvního praporčíka světového boje za mír, učitele a vůdce pracujícího lidu všech zemí. Dotlouklo srdce osvoboditele naší vlasti a nejlepšího přítele našeho lidu. Jméno soudruha Stalina je nevyhladitelně zapsáno do dějin československého lidu.
 
 
ÚMRTÍ K. GOTTWALDA
 
Druhou otřásající událostí v roce 1953 bylo úmrtí presidenta republiky Klementa Gottwalda. Z provolání Ústředního výboru Komunistické strany Československa a vlády republiky Československé vyjímám: ÚV KSČ a vláda republiky Československé oznamují v nejhlubším zármutku, že 14. března 1953 v 11 hodin ráno zesnul po krátké těžké nemoci president Československa soudruh Klement Gottwald. K záchraně života soudruha Klementa Gottwalda bylo podniknuto vše, co je v lidských silách. U lože nemocného dleli nejpřednější sovětští a českoslovenští lékaři. Žel, nejdražší nám život se nepodařilo zachránit. Krátce po úmrtí velikého Stalina stíhá náš lid nové, nesmírné neštěstí. Odešel soudruh Gottwald, který navěky sdružil naše národy s národy Sovětského svazu v nerozborný svazek československo- sovětského přátelství. Věčně bude žít v československém lidu jméno soudruha Klementa Gottwalda.
 
Vzpomínkové shromáždění k uctění památky zesnulého presidenta republiky Klementa Gottwalda se konalo v neděli 15. března 1953 v klubovně KSČ na náměstí za přítomnosti 52 osob.
 
V den pohřbu presidenta republiky dne 19. března 1953 konala se v místním kinosále tryzna s tímto pořadem:
  1. Zahájení členem výboru místní organizace KSČ (s. Zd. Čada)
  2. Předseda MNV s. Pargač v krátkém proslovu promluvil o e´velikém neštěstí, které postihlo náš stát a pracující lid.
  3. Okrsková zmocněnec veřejné bezpečnosti doplnil vhodně jeho řeč.
  4. svazačka Marie Šmahlíková přednesla báseň k úmrtí pres. Republiky.
  5. Organizace a jednotlivci vyhlašovali své závazky.
  6. Společný poslech rozhlasového přenosu z pohřbu presidenta republiky.
Výzdoba sálu byla smuteční. Jeviště bylo potaženo černou látkou, uprostřed stála busta presidenta republiky obklopená květinami. Na černé látce pozadí byla československá a sovětská vlajka, vedle veliký nápis: Želíme, ale nezoufáme (viz foto!). Po stranách busty stála čtyřčlenná čestná stráž z členů hasičského sboru a pomocné stráže veřejné bezpečnosti.
Přítomno bylo 237 osob. U vchodu do sálu byly předloženy k podpisu kondolenční listiny. Na listiny se podepsalo 210 přítomných. Počet podpisů byl nižší než počet přítomných z toho důvodu, že byli též přítomni starší žáci ze střední školy, kteří se již podpisovali na kondolenční listiny v Osoblaze.
 
 
ÚMRTÍ MARTY GOTTWALDOVÉ
 
Dne 28. října 1953 v dopoledních hodinách zemřela v Praze po těžké nemoci soudružka Marta Gottwaldová, choť zemřelého presidenta republiky. (Viz výstřižek z novin)
 
 
VOLBA ANTONÍNA ZÁPOTOCKÉHO
 
Dne 21. března 1953 sešlo se Národní shromáždění ve Vladislavském sále pražského hradu, aby provedlo volbu nového presidenta republiky, kterým byl jednohlasně zvolen Antonín Zápotocký (viz výstřižek z novin).
 
 
MDŽ
 
Mezinárodní den žen byl oslaven v neděli 8. března 1953 ve 14 hodin v klubovně KSČ. Po zahájení předsedou Místního akčního výboru národní fronty přednesl s. Pavlas z Krnova referát k úmrtí J. V. Stalina. Po referátu uctili přítomní památku zesnulého povstáním. Následovala kulturní vložka žáků mateřské a národní školy, kteří současně vyhlásili své závazky. Hlavní referát přednesla předsedkyně výboru žen s. Ludmila Čadová. Referát doplnila místní řecká žena za řecké občany. Nato vyhlásili přítomní několik závazků k MDŽ. Přítomno bylo 45 osob. Vzhledem k smutku nebyla oslava zakončena písní.
 
 
MĚNOVÁ REFORMA
 
Zákonem ze dne 30. května 1953 byla provedena měnová reforma. Dosavadní peníze platily ještě 31. května. Dnem 1. června byly dána do oběhu nové peníze papírové i kovové. Papírové peníze jsou v těchto hodnotách: 100 Kčs, 50 Kčs, 25 Kčs, 10 Kčs, 5 Kčs, 3 Kčs, 1 Kč. Kovové v hodnotách 25 h, 10 h, 5 h, 3 h, 1 h.
 
Ve Sl. Rudolticích byla výměna starých platidel za nová provedena dne 3. června 1953. Výměnné středisko bylo na MNV pro obce: Sl. Rudoltice, Piskořov, Dívčí Hrad a Horní Povelice. Hrozová, Rusín a Koberno byly přiděleny do Bohušova. Výměna započala asi o ½ 11 hod. dopoledne a skončila asi v 11 hodin večer. Na osobu bylo vyměněno nejvýše 300 Kčs starých v poměru 5:1, tj. za složených 300 Kčs starých platidel dostal občan 60 Kčs nových. Další obnosy nad 300 Kčs byly vyměněny v poměru 50:1, tj. za složených 1 000 Kč ve starých platidlech bylo dáno 20 Kčs nových. Výměna proběhla celkem hladce. Vyskytlo se též několik případů, kdy nebylo složeno ani 300 Kčs na každou osobu v rodině. Zato v jiných případech činily složené částky přes 10, 20 až v jednom případě 45 000 Kčs. Obnos přes 10 000 Kčs byl složen ve 28 případech. Jenom v tisícikorunových bankovkách bylo složeno přes 1 000 000 Kčs. Jedna občanka přinesla v mincích asi 4 000 Kčs (téměř plnou aktovku). Celkem bylo složeno před 1 a ½ miliónu ve starých platidlech. Celý tento obnos se nakonec octl v pytli, který se nenaplnil ani z jedné pětiny.
Vklady u peněžních ústavů a pojistky byly přepočteny jinak podle zvláštního klíče.
 
 
ŠKOLSTVÍ
 
Mateřská škola je umístěna v budově národní školy č. p. 64 Ves. Navštěvuje ji 24 dětí. Učitelkou byla v roce 1953 opět Ludmila Špálková, ředitelem Al. Rynda, řed. národní školy. Práce uklízečky vykonávala Emilie Bjačková, školnice národní školy, která převzala též funkci pěstounky. Od 1. 3. 1953 nastoupila jmenovaná mateřskou dovolenou a škola zůstala bez pěstounky. Teprve koncem dubna 1953 byla ustanovená pěstounkou Ludmila Bílková. Dnem 20. 7. 53 převzala funkci pěstounky Božena Janová. Od 1. 7. – 30. 8. byla mateřská škola přeměněna na žňový útulek.
 
Národní škola je dvoutřídní. Navštěvuje ji 47 dětí, z toho 4 děti řecké.
Zaměstnanci školy:
Alois Rynda, ředitel a třídní uč. I. třídy,
Anežka Ryndová, učitelka II. třídy,
Emilie Bjačková, školnice národní a mateřské školy.
 
Opravy: Přístavba záchodů se blíží svému ukončení. Na dřevárku byla pořízena nová střecha. Ve školní zahradě postaveno zděné skladiště pro zahradní náčiní a hračky dětí mateřské školy.
 
Pionýrská organizace byla obnovena. Má koncem června 1953 6 členů. Vedoucím je Marie Šmahlíková.
 
Školní spoření: Ve 4. ročníku Soutěže spořivost mládeže, tj. ve školním roce 1952 – 53, umístila se národní škola na prvním místě v okrese a získala tak 1. cenu – 700 Kčs na hotovosti. Zároveň postoupila do krajského kola soutěže, kde získala 4. místo a peněžitou odměnu 400 Kčs. (obě ceny v nové měně.)
 
Mimoškolní činnost učitelů, uvedená v zápise za rok 1952 zůstává v podstatě nezměněna, proto se o ní dále nerozepisuji. Podrobné údaje o všech záležitostech školních jsou uvedeny v kronikách národní a mateřské školy.
 
 
 
KULTURNÍ ČINNOST
 
Deník kulturně osvětové práce vykazuje 47 kulturních podniků. Z toho zvláštní zmínky zasluhují tyto:
Lidové kursy ruštiny v zimě 1952 – 53 měly 27 účastníků. Byly však přerušeny výskytem slintavky a kulhavky a po dvouměsíční přestávce bylo v nich pokračováno. Nebyly však již tak četně navštěvovány jako zprvu.
Stavební kom. podniky z Krnova předvedly 21. 2. 1953 Gogolovu „Ženitbu“.
Újezdní osvětová beseda z Bohušova vystoupila s pečlivě nastudovanou hrou F. S. Tůmy „Pasekáři“ dne 10. 4.
Dne 25. dubna 1953 předvedla osoblažská osvětová beseda Moliérovu hru „Šibalství Skapinova“.
Dne 16. května sehrál odbor místní osvětové besedy za vedení Fr. Švehly hru Ilji Prachaře „Hádajú sa o rozumné“. S touto hrou byly uspořádány zájezdy do Osoblahy (22. 5.) a Liptaně (29. 5.).
Dne 4. července 1953 předvedlo ROH státní pojišťovny z Krnova velmi pěkně divadelní hru K. Čapka „Matka“.
Na podzim 1953 byla ve Sl. Rudolticích pro místní družstevníky a družstevníky z okolí otevřena „Družstevní škola práce“. Má dva kroužky: kroužek rostlinné výroby a kroužek živočišné výroby. Každý kroužek se schází 1x týdně. Referenti dojíždějí většinou z Krnova. Organizačním vedoucím DŠP je Al. Rynda.
 
 
 
 
MLK
 
Místní lidová knihovna je umístěna v budově MNV ve Vsi č. p. 85. Knihovníkem je opět Ludmila Špálková, učitelka mateřské školy. Koncem roku 1953 má MLK 662 svazků. Všech čtenářů bylo 68. Za rok 1953 přečetli 1 170 knih. Půjčuje se 1x týdně.
 
 
 
MNV
 
Koncem roku 1953 je MNV sestaven takto:
Předseda: Vladim. Pavlík, správce ČSSS ve Sl. Rudolticích
Členové: Josef Zemba, zemědělec, Ves 10
               Adolf Hudeček, poštmistr, Městýs 38
               Alois Rynda, ředitel národní školy, Ves 64
               Stan. Michna, zemědělec, Ves 45
               Jos. Moravec, zemědělec, Městýs 47
               Jos. Zumr, zemědělec, Ves 5
               Žofie Valchářová, v dom. Ves 51
               Štěp. Rychtářová, v dom. Ves 93
               Jan Maralík, zemědělec Amalín 16
               Jan Šrubař, zemědělec Ves 11
               Martin Dobiáš, zemědělec, Ves 35
               Václav Bačovský, traktorista ČSSS, Ves 31
               Frant. Hrachový, zemědělec. Nový Les
               Jarosl. Žák, úředník pojišťovny, Ves 40
 
Prvních 5 členů tvoří radu MNV, která se scházívá téměř každý týden. Všech schůzí rady v roce 1953 bylo 30, schůzí plena včetně „Hovorů s lidem“ 7.
Proti sestavě z minulého roku byly v plenu MNV provedeny tyto změny:
Odvolán v listopadu 1953 Martin Pargač a místo něho jmenován členem MNV Vladim. Pavlík.
Dále odvolán Frant. Švehla a jmenován Jarosl. Žák. Vladimír Pavlík byl zvolen předsedou MNV na plenární schůzi dne 4. 11. 1953. Odvolaný Frant. Švehla převzal dnem 1. května 1953 úřad tajemníka MNV. Dosavadní tajemník Václav Zemba převzal tutéž funkci v Horních Povelicích a v Bučávce. Úřad místního národního výboru byl umístěn v domě č. p. 85 Ves.
 
 
OB
 
Správcem osvětové besedy byl opět Al. Rynda, ředitel národní školy, tajemníkem Ludmila Špálková, učitelka mateřské školy. Osvětová beseda se zapojovala ponejvíce do spolupráce s masovými organizace při veřejných oslavách, zájezdech cizích souborů do obce, propagaci při žních apod. Tak počátkem roku 1953 vedl správce OB lidové kursy ruštiny, organizoval zájezdy ochotníků do zdejší obce, zájezdy divadelního souboru místního do okolí, uspořádána beseda o knize Marja, výstava sovětské knihy, organizována Družstevní škola práce apod. O žních pořizovány bleskovky a diagramy. Významná výročí publikována v místním rozhlase.
 
 
OBYVATELSTVO
 
V roce 1953 dosáhl ve Sl. Rudolticích počet obyvatel 424 včetně připojených obcí uvedených v I. díle kroniky. V tomto počtu nejsou zahrnuti Řekové, pracující na ČSSS jako zemědělští dělníci. Proto roku minulému zůstal tedy počet obyvatel téměř nezměněn.
 
 
 
  1. MÁJ
 
Pro májové oslavy byl krnovský okres rozdělen na několik májových středisek. Jedním střediskem byly i Sl. Rudoltice. V tomto středisku zúčastnili se oslavy i občané těchto obcí: Bučávka, Dívčí Hrad, Dolní a Horní Povelice, Hrozová, Rusín, Koberno a Liptaň. Oslavy řídil májový výbor s komisemi: hospodářskou, výtvarnou a propagační. Průvod se seřadil v STS (č. p. 57 Ves) a odtud s hudbou a provoláváním hesel prošel vesnicí na náměstí, kde se seřadil před tribunou. Po vztyčení vlajek promluvil o významu dne poslanec Novák. Následovaly zdravice Řeků a místních a masových organizací. Slavnost byla zakončena Internacionálou. Slavnosti se zúčastnilo 810 osob, z toho 168 žen a 247 dětí. Alegorických vozů bylo 14, vlajek a praporů 13, transparentů 5.
 
 
NOVÉ HŘIŠTĚ
 
Dosavadní hřiště mezi silnicí k Hrozové a zámeckým parkem nevyhovovalo požadavkům proto bylo uvažováno o zřízení definitivního hřiště na vhodnějším místě. Popud k řádnému zřízení a vybavení hříště dal člen SNB Jan Coufal, člen okresního výboru Sokola z Krnova, který byl tehdy služebně přidělen na SNB ve Sl. Rudolticích. Místo pro nové hřiště bylo vybráno na zámecké louce mezi zámkem a vyhořeným mlýnem. S výstavbou bylo započato 18. dubna 1953. Velká část práce byla vykonána dobrovolnickými brigádami, asi 1 000 hodin. V roce 1953 nejvíce odpracovali (hodin): Coufal 160, Procházka 50, Školnikov 40, Bačovský 35, Papaj 35, Zemba 30, Šrubařová Marie 30, Valchářová 28, Gerlich 30, Bílek 20, Šlapka 20, Sedláček 25, Cenek 25, Gabryšovi hoši 20, Petroš 20, Hamáček 20, Švehla 20, Kajánek 20 atd.
Práce byla rozdělena na několik etap. Jako první byla provedena úprava hrací plochy a přemístěno na 1 000 m/3 zeminy. Tyto práce prováděly závody z Ivanovic a státní silnice. Bylo za ně zaplaceno 17 000 Kč (stará měna). Oblouk potoka u hřiště byl prokopán přímo, aby přívaly vod nepodemílaly boky hřiště. Pak bylo hřiště odvodněno. Branky udělal p. Zemba, železné opěry ČSSS. Bývalý náš patronátní závod MEZ udělal zdarma stožáry na vlajky. Rekvisity pro hráče byly koupeny z odměny 20 000 Kčs, které získal místní Sokol jako první cenu za splnění podmínek Tyršova odznaku zdatnosti v roce 1952. Další rekvisity obdržel Sokol od Strojosvitu I. jako patronátu zdejšího JZD.
Na povrchovou úpravu hřiště z výtopny ČSD z Krnova dovezeno 6 vagónů škváry. Odvoz z nádraží na hřiště provedla STS, JZD a ČSSS. Dovoz stál asi 4 000 Kčs a byl placen z akce 5M. Celkem jsme dostali na vybudování hřiště 25 000 Kčs (stará měna).
Pak nastala žňová přestávka a po ní přikročeno k další etapě, a to vybudování 30 m laviček, vybudování doskočiště, skoku vysokého a hřiště na odbíjenou. Jako poslední zbývá vybudovat 100 m dráhu, která je již vykopána a je potřebí dodělat ji kamením a škvárou, dále upravit terén u potoka. Na tuto akci jsme dostali z akce 5M 5 000 Kčs.
Příchodem zimy byly práce přerušeny. Je také třeba vybudovat kabiny. Snad v příštím roce budou i tyto práce provedeny a výstavba hřiště bude ukončena úplně.
Slavností otevření hřiště bylo provedeno 26. července 1953, zúčastnilo se ho několik sportovních klubů z okolí a mnoho občanstva. Slavnostní výkop měl správce ČSSS Vladim. Pavlík. Tak byly Sl. Rudoltice obohaceny zase o něco cenného. Je ovšem potřebí, aby hlavně mládež využívala nového hřiště co nejvíce a starala se také o jeho údržbu.
(Podle údajů Jana Coufala).
 
 
 
OBECNÍ SAD
 
Obecní sad není dosud dokončen. Vyhynulé stromky nebyly v roce 1953 dosazeny. Dohled nad sadem má nyní Karel Čada st. (č. p. 22 Ves), signalizátor MNV. Na podzim 1953 byly stromky ovázány smrčím, aby se předešlo ohryzu.
 
 
SBÍRKA PRO KOREU
 
Na vybudování zničené Koreje byla v obci provedena sbírka, která vynesla 326,50 Kčs (nová měna). Hasičský sbor mimoto provedl sběr železa, jehož výtěžek bude věnován rovněž sbírce.
 
 
MANDELINKA BRAMBOROVÁ
 
První nález mandelinky bramborové v Ostravském kraji byl učiněn počátkem června 1953 v Matějovicích. Proto byla ihned provedena mimořádná pátrací akce a zjistilo se, že tento zhoubný brouk se rozšířil v ojedinělých případech i do dalších šesti obcí okresu (podle Nové svobody, viz výstřižek z novin.)
V naší obci byl první a jediný brouk nalezen na pozemcích ČSSS u Nového dvora dne 22. června 19583. Nalezla jej jedna Řečka při protimandelinkové hledací službě. Nález byl předán MNV a tajemník Frant. Švehla jej následujícího dne předal ONV v Krnově. Ihned bylo prováděno důkladné prohledávání všech brambořišť dospělými a dětmi. Tato protimandeliková akce byla prováděna po celé léto asi v období 14 dni. Obci byl přidělen dynocid (prášek k poprašování brambořišť). Menší plochy si poprášili majitelé sami. Velké lány byly poprašovány zvláštním letadlem. V červenci 1953 bylo na brambořišti ČSSS nalezeno 37 larev mandelinky bramborové. V místě výskytu byly brambory vytrhány na ploše asi 30 m/2 a půda důkladně asanována sirouhlíkem (16 kg). Celková spotřeba dynocidu pro obec a okolí činila 11 500 kg.
 
 
 
DEN ČESKOSLOVENSKÉ ARMÁDY
 
Den československé armády byl oslaven dne 23. září 1953 ve 20. hodin v klubovně KSČ za přítomnosti 25 osob. Kulturní vložku předvedli žáci národní školy skupina ČSM. Slavnostním řečníkem byl s. Bordovský z Krnova.
 
 
 
MATRIKÁŘ
 
Matrikářem byl opět tajemník MNV Václav Zemba. Zastával tuto funkci až do svého odchodu z úřadu tajemníka MNV, do 30. 4. 53. Dnem 1. května 1953 nastoupil jako tajemník MNV Frant. Švehla a zároveň převzal funkci matrikáře. Jeho zástupcem je Ant. Raška, správce polesí ve Sl. Rudolticích. Další údaje zůstávají podle r. 1952 nezměněny.
 
 
 
 
ROZHLAS
 
Místní rozhlas byl používán s úspěchem po celý rok a konal dobře informační službu MNV, JZD i jiným složkám. Síť je však třeba prodloužiti asi o 4 sloupy směrem k č. p. 93 Ves a opatřiti ještě jeden reproduktor. Patřičné kroky byly již provedeny. Diskotéka místního rozhlasu byla rozšířena o dalších 7 gramodesek a po vyřazení opotřebovaných má nyní 47 desek.
 
 
UHELNÉ SKLADY
 
V roce 1952 byl sklad uhlí u pí. Olgy Kočinové na č. p. 68 Ves. Dne 14. ledna 1953 dostavili se zástupci uhelných skladů na MNV a dojednali se zástupci MNV zrušení uhelných skladů ve Sl. Rudolticích dnem 31. ledna 1953. Výdej paliva (uhlí a palivového dříví) převzal s. Kotyza z Osoblahy, který podle potřeby přistaví vagón na nádraží ve Sl. Rudolticích pro potřebu místních občanů a okolí.
 
 
TRAFIKA
 
Trafika byla se souhlasem trafikanta Frant. Švehly, nynějšího tajemníka MNV uzavřena dnem 1. března 1953. Kuřivo je prodáváno nyní v hostinci a v Jednotě.
 
 
JZD
 
Jednotné zemědělské družstvo ve Sl. Rudolticích je družstvem III. typu. V roce 1953 doznalo mnohé změny. Od 1. října 1953 bylo vyloučeno 13 členů. Dalších 19 zemědělců – družstevníků – podalo odhlášky. O těchto bude rozhodnuto později. Koncem roku 1953 má JZD 46 členů.
Počátkem roku 1953 byl předsedou Josef Zemba, č. p. 10 Ves. Dne 23. dubna vzdal se pro onemocnění předsednictví, které přešlo volbou na Jana Šrubaře, č. p. 11 Ves. Vedl družstvo až do 24. srpna 1953, kdy opět pro onemocnění se vzdal funkce. Od této doby řídil JZD Karel Mácha z Amalína, který byl místopředsedou. Dne 19. září 1953 zvolen novým předsedou Karel Čada, č. p. 22 Ves. Ten vedl JZD až do konce roku a dále. Vyměnili se tedy v roce 1953 tři předsedové.
Místopředsedou byl Karel Mácha z Amalína, účetním Frant. Procházka. Skupináři za Jos. Zemby byli Boh. Pensimus a Bohusl. Pargačová (do 24. 4.). Za Jana Šrubaře a Karla Čady byli skupináři Jan Maralík a Albert Šmahlík (od 24. 4.). Zootechnik Stanislav Michna byl vystřídán Oldřichem Dobiášem č. p. 35 Ves. Kancelář mělo JZD opět v domě č. p. 60 Městýs.
Členové jsou opět rozděleni do 3 pracovních skupin, a to 2 pracovní skupiny pro rostlinnou výrobu (Rudoltice, Amalín) a 1 pracovní skupina pro živočišnou výrobu.
Pozemky jsou rozděleny do 8 hodů pro Rudoltice a 8 honů pro Amalín. Záhumenky družstevníků včetně zahrad mají 0,50 ha.
Jarní práce byly provedeny celkem včas. Orbu provedla místní státní traktorová stanice, osev byl proveden koňskými potahy.
Senoseč byla rovněž provedena podle plánu. Otavy nebyly pro nedostatek deště.
O žních bylo velmi příznivé počasí. Všechno bylo sklizeno. Sečení prováděly traktory. Obilí bylo svezeno do stodol. Žito a pšenice jarní bylo mláceno přímo z pole. Krmné obilí bylo ve stodolách mláceno postupně a jeho výmlat nebyl skončen asi do konce roku 1953. Hlavní výmlat vázl tím, že byl občas vypínán elektrické proud. Mlátilo se do 1. září a potom až v prosinci.
Dodávky obilovin byly překročeny. Dodáno nad plán 5 vagónů.
Drůbežárna je umístěna za kostelem směrem k Vínu. Vede ji Zdenka Sedláčková. Ošetřuje 605 slepic a 55 kohoutů. Kontingent vajec byl splněn asi na 50 %.
Koně jsou dosud ustájeni u bývalých majitelů.
Podzimní práce byly provedeny včas. Cukrovka byla všechna sklizena a dodána. Dodávka však byla splněna neúplně. Podzimních prací při sklizni brambor a cukrovky se zúčastnil patronátní závod Strojosvit z Krnova, studenti a místní občané.
Krmná řepa byla sice zaseta, nebyla však náležitě obdělána, proto i výnos byl nepatrný.
Pracovní jednotka prodělala mnoho změn. Podle plánu činila ve staré měně 27 Kčs. Vyplácena byla z 50 %. Po měnové reformě od 1. června 1953 byly vypláceny 3 Kčs, potom 2,65 Kčs. V naturáliích připadalo na pracovní jednotku 0,90 kg pšenice, 0,20 kg žita, 0,20 kg ječmene a 3 kg brambor.
Nejvíce odpracovaných jednotek měly tyto rodiny: Rekovi 1858, Met. Šrubaře 1644, Petra Janko 1594 (na stavbě kravínu), Ant. Kocián 1545 (také na stavbě), Mart. Dobiáš 1443, Stan. Michna 1435, Albert Šmahlík 1308.
Výkupní ceny.
Pšenice           99 Kčs
Žito                 88
Ječmen            85
Cukrovka        12
Mléko               1,60
Vajíčka             0,49 /ks
Oves                65
Seno                26
Sláma              14 – 16
Brambory        19 – 22
Hovězí maso     3,20 – 5,20
Vepřové maso   6,40
 
V roce 1953 vystavěna polovina nového společného kravínu s přípravnou krmiva. Také vykopána studna za kravínem.
Po dlouhém jednání o odebrání půdy JZD, které mělo mnoho půdy reservní odebraly v roce 1953 státní statky 212 ha. Vykolíkovaným členům předáno 79 ha. Tím se výměra půdy značně snížila, takže lze předpokládati, že v roce 1954 bude JZD hospodařit úspěšně. Nynější výměra půdy JZD obnáší 314 ha zemědělské půdy. Z toho je 286 ha orné, ostatní jsou louky a pastviny. Kromě toho obnášejí záhumenky 17 ha, z toho je 14,50 ha orné. (Zapsáno podle údajů účetního JZD Františka Procházky).
 
 
STS
 
Státní traktorová stanice má středisko na č. p. 57 Ves. Byla založena ve Sl. Rudolticích asi v roce 1952. Její stroje pracují na pozemcích místního JZD, pak v JZD Koberno, Hrozová. Provádí orbu a vůbec veškerou přípravu půdy. Brigadýrem byl Miloš Hanzlík z Albrechtic. Zdejší traktorista Josef Klicpera z Amalína patří mezi nejlepší pracovníky, STS a plnil normu až nad 200 %. Celoroční plán byl STS splněn na 89 %. (Podle údajů brigadýra).
 
 
ZDRAVOTNÍ POMĚRY
 
Zdravotní poměry v obci jsou dobré. V domě č. p. 85 Ves je ordinace praktického lékaře denně dopoledne od 10 – 12 hodin. Koncem roku ordinovala Dr. Gabrielová.
Zubní ambulance pracuje každou středu celý den. Dojíždí sem s asistentkou Dr. Hlavica.
Poradna pro matky a kojence je také v domě č. p. 85 Ves (i zubní oddělení). Je otevřena 1x za 14 dní.
 
 
SOKOL
 
Sokolská jednota má 39 členů. Její činnost je bržděna hlavně tím, že nemá tělocvičnu. Tento nedostatek se projevuje už od počátku založení a zatím není vyhlídek na zlepšení.
Členové Sokola hodně vypomáhali při zřizování nového hřiště, zapojili se do veřejné činnosti ve spolupráci se všemi složkami Národní fronty. Společně s Osvětovou besedou sehráli divadelní hru Ilji Prachaře „Hádajú sa o rozumné“ a podnikli s ní zájezd do Osoblahy a Liptaně.
Koncem roku 1953 byl výbor Sokola pozměněn takto: starosta Oldřich Bílek, jednatel Frant. Procházka.
 
 
SŇATKY
 
Josef Tisoň a Julie Blažková z Amalína č. p. 7
Štefan Papaj a Božena Kovářová č. p. 10 Ves
Bohumil Hruboš č. p. 33 Městýs a Žofie Valchářová č. p. 51 Ves
Alois Vala a Julie Kociánová č. p. 15 Ves
Kiril Krstev (Bulhar na ČSSS) a Terezie Krasulová
Jaroslav Teplý a Anna Hamáčková z Amalína č. p. 4
Ludmila Špálková, učit. mateřské školy a Frant. Kudláček
 
 
NAROZENÍ
 
V roce 1953 se narodili:
Jiří Bjaček, Sl. Rudoltice 35 Ves
Jiří Veselka, Sl. Rudoltice 49 Ves
Ladisl. Blažek, Amalín 4
Josef Hroňka, Amalín 13
Jindřich Tichavský, Amalín 3
Jindřiška Rajnochová, Sl. Rudoltice 28 Ves
Svatopluk Gloser, Sl. Rudoltice 91
Josef Tisoň, Amalín 7
Vítězslav Hudeček, Sl. Rudoltice 38 Městýs
Božena Stavárková, Sl. Rudoltice 7 Ves
Vincenc Švihora, Víno.
Hana Mottlová, Sl. Rudoltice ČSSS.
 
 
 
ÚMRTÍ
 
V roce 1953 zemřeli:
Pavlos Konstantinidis (Řek)
Fotiny Kevrekidu (Řečka, utonula v potoku zámeckém parku)
Veronika Chasáková z Nového Lesa.
 
 
MAV NF
 
Místní akční výbor Národní fronty spolupůsobil při veřejných oslavách a provedl na podzim 1953 sbírku na Koreu. Předsedou byl Mil. Hruboš.
 
 
TRESTNÍ KOMISE MNV
 
Trestní komise při MNV projednala v roce 1953 5 případů, z toho 1 urážku na cti, 1 týrání dobytka a 3 případy ochrany vyučování.
 
 
RYBNÍK, RYBÁŘSTVÍ
 
Rybník směrem k Novém Lesu byl téměř po celý rok napuštěn. ČSSS – odbor rybnikářský z Jistebníku choval v něm kapry, kteří byli na podzim vyloveni a rybník vypuštěn. Kaprů bylo vyloveno asi 7 ½ q. V létě poskytl rybník vhodné osvěžení každému, kdo se nebál jeho vody. A bývalo jich tam dosti, hlavně mládeže. Škoda, že při rybníku je téměř neustálý průvan, takže při vyjití z vody je zima. V létě za vysokého stavu vody je rybník eldorádem vodního ptactva, zvláště čápů, kterých jsem tam jednoho dne načítal 22.  I 2 volavky byly mezi nimi.
 
 
STAV HOSPODÁŘSKÉHO ZVÍŘECTVA
 
K 31. prosinci 1953 se jeví stav hospodářského zvířectva takto (bez ČSSS):
Koně                          48                  husy, houseři                 235
Skot                         319                  kachny                              53
Prasata                    307                   krůty                                 24
Ovce a berani           49                   liliputky                            16
Kozy, kozli              57                    perličky                              5
Slepice, kohouti   2328                   králíci                              144
 
 
 
ROZPOČET 1953
 
Rozpočet obce na rok 1953 (v nové měně):
 
Kapitola:                                        Příjem                             Vydání
Vnitřní správa                               21 600                            50 200
Stavebnictví                                    -                                      2 000
Lesy                                                1 000                              1 000
Zemědělství                                      400                            3 200
Školství, osvěta                              5 000                          37 000
Zdravotnictví                                      -                                  100
                                             -------------------------------------------------
Celkem                                          28 000                        93 500
 
 
NEJSTARŠÍ OBČANÉ
 
Nejstarší občané (přes 70 let):
Františka Ryndová, nar. 1871 – 82 let
Anna Jurková, nar. 1874 – 79 let
Božena Čelišová, nar. 1879 – 74 let
Frant. Kreisel, nar. 1879 – 74 let
Mikuláš Dobiáš, nar. 1880 – 73 let
Josef Moravec, nar. 1880 – 73 let
Jan Filip, nar. 1883 – 70 let
Pauline Vylíčilová, nar. 1883 – 70 let
 
 
HASIČSKÝ SBOR
 
Hasičský sbor má nyní název Československý svaz požární ochrany. Má 3 požární čety, z toho 1 četu žen. Předsedou je Metoděj Šrubař, velitelem Vlad. Svítek, jednatelem Jaroslav Žák.
V roce 1953 zasáhl ČSPO při požáru stodoly v Hrozové (viz výstřižek z novin!) Na podzim 1953 provedl sběr železa a barevných kovů.
 
 
ČSM
 
Československý svaz mládeže provedl reorganizaci ve vedení 7. 1. 1953. Novým předsedou zvolen Vladimír Školnikov, traktorista ČSSS, jednatelem Milan Cenek, dělník ČSSS. Na podzim 1953 převzal předsednictví Václav Bačovský, traktorista ČSSS.
ČSM zapojil se do kulturních vložek při veřejných oslavách a zábavách, pomáhal při výstavba nového hřiště a při žních v JZD. Koncem roku 1953 měl ČSM 15 členů.
 
 
LKR
 
Přesto, že loni byl o lidové kursy ruštiny mimořádný zájem, nebylo v roce 1953 – 54 v LKR pokračováno pro malý zájem občanů. Organizování prováděl jako loňského roku SČSP.
 
 
SČSP
 
Svaz československo sovětského přátelství řídila v roce 1953 Dagmar Hrubešová, č. p. 33 Městýs. Členové svazu odpracovali při různých pracích, hlavně v JZD 500 pracovních hodin. SČSP provedl sbírku na Koreu, na podzim 1953 vinobraní, besedu o knize Marja (ve spolupráci s Osvětovou besedou), štafetu k výročí Velké říjnové revoluce a propagaci metody Malininové (s filmem).
 
 
 
ZRUŠENÍ POTRAVINOVÝCH LÍSTKŮ
 
Zároveň s měnovou reformou dnem 1. června 1953 byl zrušen přídělový systém na podkladě potravinových a jiných lístků. Potravinové lístky na měsíc červen byly sice občanům ještě vydány, nevstoupily však již v platnost. Ukázka posledních lístků je nalepena v albu.
 
 
 
DŠP
 
Novinkou ve Sl. Rudolticích bylo zřízení Družstevní školy práce. Zahájení bylo 16. prosince 1953 v místnosti KSČ, která slouží za učebnu. Družstevní škola práce je tříletá a bude probíhati v zimních měsících. Je určena především ke školení členů JZD, ale mohou ji navštěvovati i nedružstevníci.
Ve Sl. Rudolticích je středisko pro JZD v místě, Koberno, Hrozovou a Rusín. Organizačním vedoucím DŠP je Al. Rynda. Referenti dojíždějí. Účastníci jsou rozděleni do dvou kroužků: Kroužku rostlinné výroby a kroužku živočišné výroby. Každý kroužek se schází 1x týdně. Kroužek živočišné výroby ve středu odpoledne, rostlinné výroby v pátek dopoledne. Každý kroužek probere asi 12 lekcí. Prvních dvou lekcí se zúčastnili družstevníci ze Sl. Rudoltice, Koberna a Rusína, pak navštěvovali DŠP jen družstevníci místní.
Družstevníci z Hrozové se nedostavili vůbec. Ani místní družstevníci nejeví o školení mnoho zájmu. Chodí jich tam obyčejně 4 – 6 osob přesto, že za každé jednotlivé školení dostávají půl pracovní jednotky.
 
 
 
 
STÁTNÍ SPOŘITELNA
 
Bývalá Kampelička, byla dnem 1. 1. 1953 přeměněna na Státní spořitelnu. Úřaduje se v ní v neděli dopoledne. Vede běžné účty, vkladní knížky a vyplácí za zemědělské produkty občanům v místě, Hrozové, Rusíně, Koberně, Horních a Dolních Povelicích. Pokladníkem je Antonín Šiška, účetním Arnošt Gloser.
 
 
 
 
KINO
 
Zvukové státní kino na úzký film promítá v sále č. p. 10 Městýs jak v letech minulých. Promítá se 2x týdně, a to ve středu večer a v neděli večer. Vedoucím kina je opět Ant. Šiška.
 
 
 
 
LIDOVÁ BÁSNÍŘKA
 
Již minulého roku jsem se zmínila o místní lidové básnířce Janě Šablatúrové, Johance zvané. I letos uvádím některé z jejích básní.
 
Večeře
 
Sova dřímá ve věži.                                              Sova všecko uznala,   
Co bude mít k večeři?                                          Sýčka k sobě pozvala
Zdali pak to, sýčku, víš,                                       a hostinu dělala:
že si včera chytla myš?                                        mladé vrabce schytala.
 
Sýček zas na komíně                                            Na kostele ve věži
tváří se moc nevině:                                             s sovou sýček večeří.
„Nablízku je velký žal.                                        Žádný jim to neměří.
Celou noc jsem prokvítal.                                    Vrabce drhnou od peří.
Zemřely dvě staré panny.
Zejtra budou zvonit hrany.
 
 
Mandelinka
 
Mandelinko, co bys ráda?                                    Opustil svou Ameriku,
Podivme se na neřáda!                                         poškodit chtěl republiku.
Brambory jsi přišla zničit?                                   Přelétl přes širé moře,
Začneme tě brzy ničit!                                         chtěl se u nás míti dobře.
 
Zbraň už dobrou na tě máme,                              Počkej, ale se ti „sveze“!
hned se na ni podíváme:                                      Dostaneš, co do tebe vleze!
bílý prášek – jemná moučka.                               Nebudeš se roztahovat,
Posypeme toho broučka.                                      o jídlo nás ochuzovat.
 
Dva tisíce snese vajec!                                         Čech je každý pokrokový,
Vždyť je silná jako palec.                                    co jeden ví, druhý poví.
Mandelinku uchopíme,                                         Špatná věc se musí zničit
do nafty ji namočíme.                                           a hloupého třeba cvičit.
 
 
Zimní
 
Krutý mráz trápí nás.                                          Děti mají radovánky!
Když nás sevře do náručí,                                  Hned hledají brusle, sáňky
hrozně celé tělo mučí.                                        a zkoušejí na ledě,
Všady se k nám přidruží                                    zdali jim to pojede.
a štípe nás na kůži.
 
My se mrazu nebojíme,                                     Někdy je mráz tuze silný,
ve světnici zatopíme,                                         sype na nás jemné jíní.
oblečem si kožíšek.                                            Tehdy všechno pohubí.
Koupil nám jej tatíček.                                       I železné potrubí.
Na zimu vždy pamatujeme
a už v létě připravujeme
teplý oděv, hodně dřeva,
toho bude v zimě třeba.
Pak se nám nic nestane,
až ta zima nastane.
 
 
PAMĚTNÍ DESKA ST. MAHDALA
 
V i. DÍLE Kroniky je v roce 1952 zápis o tragické smrti Stanislava Nandala, správce polesí ve Sl. Rudolticích. V neděli 8. listopadu 1953 byla odhalena v místě jeho úmrtí pamětní deska. V tento den sešlo se k slavnostnímu aktu mnoho známých z okolí, zaměstnanci státních lesů, jeho manželka a rodiče. Ředitel státních lesů a místní farář v krátkých proslovech zhodnotili činnost zemřelého.
 
 
PELHŘIMOVY
 
Přesto, že jsem pátral v obecním archivu již dříve po tom, jak velká byla obec Pelhřimovy pokud se týká obytných domů, nepodařilo se mi to v předchozích letech zjistit. Teprve v roce 1953 jsem na MNV ve Sl. Rudolticích našel pozemnostní arch Pelhřimov, podle něhož měla tato obec před rokem 1945 celkem 77 domovních čísel. V roce 1953 mají Pelhřimovy 8 domů. Ostatní byly zbořeny. V obci bydlí jeden člověk, hlídač Mošnovský. Celou obec i s polnostmi převzaly již dříve Československé státní statky ve Sl. Rudolticích. Mají tam umístěn i včelín asi s 50 včelstvy a 400 ovcí.
 
 
 
VÍNO
 
Podle pozemnostních archů na MNV ve Sl. Rudolticích jsem také zjistil, že obec Víno měla před rokem 1945 celkem 35 domovních čísel. Nyní bydlí ve Víně (koncem roku 1953) 4 rodiny zaměstnanců ČSSS a 1 rodina zaměstnanců Čsl. státních lesů. Celou obec i s plnostmi převzaly již dříve Čsl. státní statky ve Sl. Rudolticích. Zřídily tam odchovny mladého dobytka v počtu 280 – 350 kusů. Včelín má asi 50 včelstev.
 
 
 
NOVÝ LES
 
Podle pozemnostních archů nalezených na MNV ve Sl. Rudolticích měla obec Nový Les před rokem 1945 55 domovních čísel. V roce 1953 bydlilo v obci 8 rodin, zemědělců samostatně hospodařících (soukromý sektor). Od 1. října 1953 převzaly celou obec, tedy všechny pozemky, zahrady a chlupy Čsl. státní statky ve Sl. Rudolticích. Z dosavadních 8 rodin přešlo do zaměstnání na Čsl. státní statky 6 rodin. Jedna rodina se odstěhovala do Horních Povelic, jeden byl již dříve zaměstnancem Čsl. státních lesů. Nový Les má dosud svého zástupce v MNV ve Sl. Rudolticích, jímž je František Hrachový.
 
 
VESNICKÉ SPOTŘEBNÍ DRUŽSTVO
 
Vesnické spotřební družstvo (VSD) bylo ve Slezských Rudolticích založeno 1. září 1953. Má kanceláře umístěny v domě č. p. 26 Městýs. Vede je 5 členů výboru_ předseda, místopředseda a tři volení členové. Předsedou je Ludm. Maková č. p. 44 Městýs, účetním Arnošt Gloser, člen SNB v. v., místopředsedou a obchodvedoucím Zdeněk Čada, č. p. 39 Městýs.
Úkolem VSD je zásobování okolních prodejen prostřednictvím okresního svazu a také výkup smluvních i nadsmluvních zemědělských produktů. Středisku ve Sl. Rudolticích podléhají všechny prodejny „Jednot“ , a to obchody smíšeným zbožím, textilní, prodejny obuvi v místě, v Liptani. Bučávce, Horních a Dolních Povelicích, Dívčím Hradě, Rusíně, Koberně a Hrozové.
 
 
 
CENÍK POTRAVIN APOD.
 
Ceník potravin aj. běžných potřeb podle stavu koncem roku 1953:
(rozumějí se za 1 kg nebo 1 l, případně 1 kus)
 
chléb                        2,80                                     zrnková káva         300,-
rohlík                       0,35                                     čaj                          200,-
cukr                         12,-                                      marmeláda                 8,-
sůl                              0,92                                   jam                            12,-
máslo                        44,-                                     mýdlo                        14,40
margarin                   24,-                                     rýže                            24,-
uzeniny                     32,-                                     mléko                          2,40
mouka krup.               5,40                                   ocet                             2,20
mouka hlad.               4,50                                   denat. líh                     2,40
krupice                       5,80                                   petrolej                       1.92
 
 
ŘEKOVÉ
 
I v roce 1953 bydlili ve Sl. Rudolticích Řekové. Jsou zaměstnáni na státním statku. V Piskořově bydlí samí Řekové, část jich je zaměstnána na státním statku ve Sl. Rudolticích, většina v Čsl. státních lesích. Své ústředí (řecký komitět) mají v Jeseníku. Řecké děti ve Sl. Rudolticích chodí do mateřské i národní školy, starší dojíždějí do osmileté střední školy v Osoblaze. Zajímavým zjevem je asi 50 letý Řek, který nemá vůbec vousů a tedy se ani neholí. Jeho tvář vyhlíží právě tak jako tvář staré ženy.
Řečtí žáci ze střední školy prošli již zdejší národní školou a znají tedy dobře česky. Mnozí z nich jsou častými hosty místní lidové knihovny.
 
 
DRUŽSTEVNÍ PRÁDELNA
 
Družstevní prádelna není náležitě využita. Je to způsobeno především špatnou sodou, která je nažloutlá a k praní bílého prádla se nehodí. Proto si zákazníci musí vodu donášet což je ovšem nemilé.
Dozor nad prádelnou má pí. Růžena Špičáková, která v tomto domě (č. p. 60 Městýs) bydlí. V období staré měny (do 31. 5. 53) pralo 120 osob a bylo zaplaceno 5 070,- Kčs. Od 1. června (nová měna) pralo 65 osob a vybráno 673,- Kčs. Poplatek za použití prádelny činí pro družstevníky 4 Kčs na hodinu, pro jiné 5 Kčs na hodinu. Perou jen občané ze Sl. Rudoltice.
 
 
NÁBOŽENSKÉ POMĚRY
 
Údaje o římsko katolickém farním úřadě a jeho obsazení jsou proti roku 1952 nezměněny. Rovněž přihlašování dětí k vyučování náboženství zůstalo i v roce 1953 s tím rozdílem, že náboženské výchově se vyučují děti až od 2. postupného ročníku.
 
 
STANICE DRÁHY
 
Stanice dráhy je proti loňskému zápisu nezměněna. V roce 1953 bydlil v nádražní budově opět Vladim. Moros. Čekárna v Amalíně dosud není postavena.
 
 
ČSSL
 
Československé státní lesy, polesí Sl. Rudoltice, mělo po tragicky zesnulém Stan. Mahdalovi nového vedoucího v roce 1953 a to Antonína Rašku, který se do naší obce přistěhoval z Jindřichova.
 
 
ČSSS
 
Československé státní statky, farma Sl. Rudoltice obhospodařují asi 1 120 ha. Správcem v roce 1953 byl Vladimír Pavlík. Že svou farmu dobře vedl je zřejmé z toho, že v roce 1953 obdržel čestné uznání za dobré řízení farmy. Kromě běžných zemědělských plodin, pěstovala farma Sl. Rudoltice v roce 1953 také čumilu na rozloze 5 ha. Sklizně ve výši 40q bude použito k setí na zelené krmení v roce 1954.
V roce 1953 převzala zdejší farma od místního JZD 129 ha půdy, celý Nový Les o výměře 50 ha. Pět tamních rodin dříve soukromě hospodařících přešlo do zaměstnání na farmu. Novinkou na místní farmě je 400 ovcí, které byly umístěny v Pelhřimovech.
Pro své zaměstnance provedly ČSSS adaptaci dvou jednoposchoďových domů na náměstí. Tím získalo náměstí na svém vzhledu. Za zmínku stojí, že na podzim 1953 byl správce Vladim. Pavlík zvolen předsedou MNV.
 
 
STS
 
Strojní traktorová stanice byla opět umístěna v domě č. p. 57 Ves.
 
 
SOUKROMÉ PODNIKY
 
V roce 1953 byly ještě soukromé podniky:
Holič Alois Magnusek č. p. 34 Ves ( do 8. 2. 53)
Trafikant Frant. Švehla, č. p. 87 Ves (do 28. 2. 53)
Dnem 9. 2. 53 přešel Al. Magnusek ke komunálním podnikům a Frant. Švehla trafiku uzavřel.
Od 1. 10. 1953 přestoupili do soukromého hospodaření zemědělce vyloučeni z JZD v počtu 11 rodin. Mimoto je v obci 12 drobných držitelů půdy.
Do 1. října 1953 byli také zemědělci v Novém Lese soukromníky. Uvedeným dnem přešli do zaměstnání na ČSSS.
 
 
ZÁMEK
 
V roce 1953 adaptační práce na zdejším zámku pokročily do té míry, že koncem roku byla střecha úplně obnovena. Je tedy zámek chráněn před zhoubnými účinky dešťové vody a to už je veliká pokrok k záchraně budovy. Některé stropy jsou v 1. poschodí zříceny. Jsou však na jejich místě většinou položeny nové trámy. Kdy dojde k obnově stropů a dalším adaptačním pracím, není známo. V přízemí a v některých místnostech 1. poschodí jsou skladiště obilí hospodářského družstva.
 
 
NÁLEZ AUTICKÝCH MINCÍ
 
Nález autických mincí v Hrozové. Podle sdělení MUDr. Jaromíra Kaluse (Opava) byly při geologickém průzkumu v povrchové vrstvě na levém břehu Spavice před splavem v Hrozové okres Krnov (Slezsko) v květnu 1950 nalezeny Fr. Brennerem 4 bronzové mince, které byly zaslány k určení do Národního musea. Průvodní materiál nebyl nalezen žádný.
  1. Zeugitanie, Karthago (cca 241 – 136 př. Kristem):
Líc: hlava Persephony vlevo s věncem klasů.
Rub: hlava koně vpravo, v pravém poli tečka. Müller, Numismatique de l’Ancienne Afrique, II. p. 101, No 276 – 277.
  1. Byzanc, Justin II. (565 – 578):
Líc: (DN) IVSTI NVSP (PA) Poprsí císaře zpříma v helmě a pancíři.
Rub: V TI
         S NI
10 nummů, minc. Kartágo, Tolstoj, Vizautijskija monety, č. 51
3. Byzanc, Heraklins (610 – 614):
      Líc: (DNERAC) LIOPPAV Poprsí císaře ve vojenském plášti zpříma, s korunou na hlavě,    v pravici drží globus křížem.
      Rub: X. X (=20 nummů), nad čísly je kříž, vlevo hvězda, vpravo 0 (=5), pod čarou KRTG. Minc. Kartágo. Tolstoj, č. 80.
  1. Byzanc, Konstas II. (641 – 668):
Líc: Poprsí Konstance II. (s dlouhým vousem) a Konstantina IV. Zpříma, mezi nimi kříž.
Rub: Stojící postava (Heraslius?) zpříma, vpravo od ní M (= 40 nummií), nad písmenem monogram. Minc. Kartágo. Toljtoj, Wroth, Sabatier-.
 
Nález je pozoruhodný z různých hledisek:
Je to jediný nález mincí ze 7. století na území Čech a Moravy, o něco mladší než tento je poklad ze Zeminaského Vrbovku (jehož mincovní část zpracoval P. Radoměrský), jediný nález byzantských mincí ze 7. století na Slovensku. Další pozoruhodnost je výskyt řecké mince ze 3. – 2. stolení př. Kristem spolu s mincemi byzantskými ze 6. – 7. století po Kr. Konečně velmi zajímavé je, že veškeré mince pocházejí z Kartága. Z čistě numismatického stanoviska je důležitá poslední mince, která byla, jak se zdá, doposud neznámá.
Jelikož naleziště je přímo na hranicích Polska a je značně vzdáleno od jiných nalezišť autických mincí na území Čech a Moravy, bylo by nutné, aby byl tento nález zhodnocen ve spojitosti s nálezy polskými. Pro pozoruhodnost všech jeho kusů reprodukujeme nález celý (Viz ta. VI. Č. 2 – 5.). Eugen Pochitonov.
Pozn. K numismatickému sborníku jsou přiloženy tabulky, kde jsou uvedené mince zobrazeny.
Zapsáno podle dopisu redakce deníku Lidová demokracie ze dne 1. 3. 1954 p. J. Blaschkem, místním římskokatolickým farářem. Viz Numismatický sborník č. 1, ročník 1953.
 
 
VČELAŘSTVÍ
 
Rok 1953 byl pro snůšku normální. Snůška činila v průměru na jedno včelstvo 8 kg medu. JZD mělo v roce 1953 vlastní včelín se 24 včelstvy. Včely ošetřoval Frant. Dvořák z č. p. 56 Městýs. Včelín byl umístěn v zámeckém parku.
U soukromníků bylo v roce 1953 celkem 89 včelstev. Příděl na jedno včelstvo činil 6 kg cukru. Dodávka z včelstva 1,50 kg. Byla splněna na 100 %.
V roce 1953 vyskytl se u včel roztoč. Byl léčen přípravkem BF.