Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

1951   
 
 
 
POČASÍ
 
Počátek ledna nastalo pozvolné tání, takže 8. ledna zbyly jen nepatrné zbytky závějí za lesem a za stavením ve stínu. Pak sníh zmizel úplně. Dne 20. ledna zrána silně chumelilo, přes den však sníh tál, takže do večera bylo zase bez sněhu. Dne 21. ledna zuřila po celý den sněhová bouře, sníh však současně tál. Do večera však byly již dosti velké závěje. Ke konci ledna sněhu stále ubývalo, takže počátkem února nebylo sněhu vůbec. Dne 7. a 8. února bylo teplé jarní počasí. Dne 10. 2. vysazoval kronikář s dětmi moruše kolem školní zahrady. Dne 14. a 15. února slabě prší, mží. Stále je bez sněhu. V noci z 26. na 27. února napadlo asi 6 cm sněhu. Přes den sníh ze ¾ roztál, avšak v noci z 27. na 28. února napadlo opět 3 cm nového sněhu. V dalších dnech sníh zvolna mizel, ale 4. března napadlo opět 4 cm nového sněhu a teplota klesla na -6 °C. Sníh zůstal. Kolem 7. března nastalo tání, ale z 8. na 9. března napadl opět nový sníh, vánoční nálada se vrátila. Dne 9. března celý den drobně a hustě sněžilo. Do rána 10. 3. bylo 17 cm sněhu. Dalo se pěkně lyžovat. Od 12. 3. nastalo tání a do 15. 3. sníh zmizel. V noci z 20. na 21. 3. napadlo opět 3 cm nového sněhu. Ranní pohled z okna byl skutečně předvánoční. Přes den se několikrát přehnala sněhová metelice, ale sníh stále tál. K večeru zbyly jen menší zbytky sněhu ve stínu.
     V květnu 1951 nastaly deště, pršelo hodně a dlouho, takže jarní práce zůstaly opožděny. Déšť se přenesl i přes sena a přesto, že byla nadměrná úroda sena, mnoho sena v kopkách shnilo.
     Potom přišlo teplé a velmi suché počasí. Otavy nebyly téměř žádné, trávy i pícniny zaschly. Toto suché počasí trvalo celkem až do konce roku.
     První sníh napadl 11. prosince, ale brzy roztál. Celý další prosinec byl potom úplně bez sněhu. O vánocích drobně pršelo, ale sníh nenapadal.
 
 
 
MNV
 
Po přestěhování některých členů MNV byl počátkem roku 1951 Místní národní výbor reorganizován resp. doplněn a jeví se v této sestavě (podle listiny přítomných ze dne 27. 4. 1951):
Předseda: Martin Pargač, Amalín 13
Místopředseda: Jan Šrubař, Ves č. 11
Členové: Josef Zemba, Ves č. 10
               Frant. Hrachový, Nový Les
               Adolf Hudeček, Městýs č. 38
               Alois Rynda, Ves 64
               Václav Tručka, Městýs 51
               Frant. Švehla, Ves 87
              Stan. Michna, Ves 45
              Anna Šteflová, Městýs 43
              Libuše Kočinová, Ves 68
              Žofie Valchářová, Ves 51
              Jan Stavárek, Ves 9
              Josef Moravec, Městýs 47
              Martin Dobiáš, Ves 35.
 
Během roku 1951 byli někteří členové z různých důvodů (přestěhování, vzdání se funkcí, odvolání aj.) vyměnění novými. Jsou to:
               Václav Tručka
               Libuše Kočinová
               Anna Šteflová.
Na jejich místa dosazeni:
               Marie Šmehlíková, Ves 43
               Josef Zumr, Ves 5
               Jan Maralík, Amalín 16.
 
V roce 1951 konal MNV 6 schůzí plena a 36 schůzí rady.
Tajemníkem MNV byl jako v roce 1950 Frant. Procházka, pensista Ves č. 36. Vykonával svou funkci až do konce února 1951. Dnem 5. března převzal funkci tajemníka MNV Václav Zemba, Ves č. 10. Tuto funkci vykonával po celý zbytek roku 1951.
     Úřad místního národního výboru byl od února 1951 přemístěn do vily č. p. 85 Ves. V tomto domě je také umístěna ordinace lékaře, který dojíždí z Osoblahy, pak poradna pro matky a děti, místní lidová knihovna a matriky.
 
 
ŠKOLSTVÍ   
 
Zdejší národní škola je dvoutřídní. Koncem roku 1951 ji navštěvovalo 46 dětí. Z toho jsou 3 žáci z Amalína, 1 žačka z Vína a 4 děti řecké, jejichž rodiče pracují na zdejším státním statku jako zemědělští dělníci.
 
Učitelský sbor:
Alois Rynda, ředitel školy, třídní uč. I. třídy
Anežka Ryndová, učitelka, třídní II. třídy
Dr. Jan Blaschke, místní farář, vyučuje řím.katol. náboženství.
Olga Krušinová, externí učitelka pravoslavného náboženství.
 
Školnicí byla do 31. 10. 1951 Libuše Kočinová ze Vsi č. 68. Jelikož se provdala, dala výpověď a od 1. listopadu byla na její místo ustanovena Emilie Tvardková ze Vsi č. 35. Školnice pro národní a mateřskou školu je společná a její pracovní povinnost činí 200 hodin měsíčně. Je to tedy síla plně zaměstnaná. Školnice je zaměstnancem KNV v Ostravě, který jí také vyplácí mzdu.
 
Opravy: O prázdninách 1951 bylo okresními kom. podniky natřeno 12 nových oken. Do dolní učebny, ve které je umístěna mateřská škola, byla položena nová podlaha. Na podzim bylo započato s přístavbou záchodů, neboť dosavadní záchody naprosto nevyhovují nejprimitivnějším hygienickým požadavkům. Nedostatek materiálu zavinil, že stavba nebyla dokončena. Do konce roku 1951 byly postaveny zdi a žumpy. Dokončení stavby je závislé na dalším uvolnění subvence pro rok 1952. Na adaptace (podlahu, přístavbu záchodů) poskytl KNV subvenci, a to pro národní školu 40 000 Kčs, pro mateřskou školu 35 000Kčs.
 
Učitelé a žáci se po skončení vyučování dobrovolně účastnili prací ve školní zahradě, při sběru bylin, v JZD a jinde. Na polích JZD bylo při sázení brambor, pletí řepy a hubení plevele odpracováno 259 hodin. Do sběrny v Šumperku bylo odvedeno 27 pytlů sušených bylin o celkové váze 120 kg. Ve sběru bylin se škola zapojila do celostátní soutěže a žák II. třídy Michal Mavropulos (Řek) získal jako III. cenu radiopřijímač. Dále bylo odvedeno 120 kg kaštanů, 19 kg javorového semena, 14 kg pecek, 250 lahviček od alpy, 150 kg textilií, 310 kg papíru, 40 kg ostí a 17 kg gumy.
 
Stravování: V roce 1951 se mládež národní a mateřské školy stavovala. Školnice vařila denně na přesnídávku kakao nebo polévku. Žáci platí měsíčně 25 Kčs.
 
Školní zahrada: v roce 1951 bylo konečně dokončeno oplocení školní zahrady. Stalo se tak použitím dobrovolných brigád z místních občanů. Ovocná školka školní zahrady byla pojata do evidence státních úřadů, které v roce 1951 provedly její kontrolu.
 
Mateřská škola je umístěna v dolní učebně národní školy. Ředitelem je Al. Rynda, učitelkou Ludm. Špálová. Mateřskou školu navštěvuje 25 dětí.
 
 
SŇATKY
 
Ervín Kolbe ze Sl. Rudoltice a   Marie Máchová z Amalína č. 12
Josef Čada z Amalína č. 6 a Jiřina Gerlichová z Amalína č. 6
Bohumír Pensimus z Ml. Boleslavi a Marie Lacinová z Prahy.
Jan Čech z Hlubočin (Vyškov) a Marie Bačovská ze Sl. Rudoltic č. 31
Josef Klicpera ze Záluží, o. Litvínov a Marie Janková z Amalína č. 18
Filip Zátopek ze Sl. Rudoltic č. 21 a Libuše Kočinová ze Sl. Rudoltic č. 68
 
 
NAROZENÍ
 
V roce 1951 se narodili:
Ludmila Šišková, Sl. Rudoltice č. 18
Jaroslav Blažek, Sl. Rudoltice č. 51
Josef Hruboš, Sl. Rudoltice č. 33
Bohumír Mottl, Sl. Rudoltice č. 56
Anna Mendlová, Sl. Rudoltice, Nový dvůr
Josef Tichavský, Amalín 3
Anna Čadová, Amalín 6
Ervín Kolbe, Sl. Rudoltice 46
Lumír Hrachový, Nový Les 20
Ladislav Zátopek, Sl. Rudoltice 21
 
 
ÚMRTÍ
 
Josef Piňos, otec zdejšího občana Josefa Piňose ze Sl. Rudoltic č. 49
 
 
MLK
 
Místní lidová knihovna (bývalá veřejná obecní knihovna) je umístěna na MNV v domě č. p. 85 Ves, kam byla přenesena z býv. MNV, domu č. p. 40 na náměstí. Tento dům chátrá a zvolna podléhá zkáze. Knihovníkem je opět Ludmila Špálková, učitelka mateřské školy. Koncem roku 1951 vykazuje MLK 601 přírůstkové číslo. V roce 1951 byla knihovna podle přípisů ONV – knihov. Referátu, několikrát revidována a vyřazené knihy zaslány ONV do Krnova. Půjčuje se 1x týdně. V zimním období 1950 – 1951 půjčovalo 60 čtenářů, kteří vypůjčili 761 knih.
Knihy jsou rozděleny do následujících skupin:
Z: zábavné                             311 svazků
M: pro mládež                         55 svazků
N: naučné                              143 svazků
B: básně                                  19 svazků
Č: časopisy                                3 svazky
R: ruská literatura (původní)   10 svazků         
                               _________________________
Celkem                                  541 svazků
Jelikož některé knihy jsou ve 2, 3 až 4 výtiscích, je skutečný počet svazků vyšší.
 
 
KULTURNÍ ČINNOST
 
Dne 21. 8. 1950 byli za vedení újezdní osvětové besedy svoláni zástupci všech korporací a spolků a sestaven kulturní plán na rok 1951. Tento plán obsahoval 54 různé podniky. Všechny plánované podniky nebyly sice provedeny, zato však byly provedeny jiné, které v plánu nebyly uvedeny. V přehledu se jeví kulturní činnost takto:
Přednášky a veřejné projevy                  14
Besedy s občany                                       2
Ochotnická div. představ.                        2
Loutková(maňásková) představ.              3
Akademie                                                 2
Taneční zábavy                                        14
 
Z ochotnických div. představení to byl zájezd žáků a učitelského sboru z Osoblahy dne 25. 1. 51, kteří velmi pěkně předvedli div. hru „Sněhurka a sedm mužíků“. Po druhé k nám zavítal učitelský sbor z Osoblahy 19. prosince s Kolierovým „Lakomcem“. Obě představení byla pečlivě nacvičena a pěkně předvedena.
Ve dnech 12. a 13. března 1951 k nám zavítalo maňáskové vesnické divadlo z Prahy a předvedlo 3 představení. Také toto vystoupení bylo hodnotné a líbilo se.
 
Mladá tělocvičná jednota Sokol se uvedla v roce 1951 dvěma kulturními večery a veřejným cvičením na Hřišti. V kulturních večerech (v květnu a listopadu) byla čísla recitační, taneční, tělocvičná, zpěvy sólové, dua a tria, smíšený sbor, housle s prův. klavíru a po prvé (25. 11.) vystoupil učitelský soubor osoblažského výběžku několika hudebními čísly. Program ze dne 25. listopadu byl dne 15. 12. opakován v Třemešné.
 
V celku možno říci, že kulturní činnost byla dobrá, i když oproti roku 1950 byla o něco slabší (hlavně v divadlech).
 
 
ÚOB
 
Újezdní osvětová beseda (bývalá lidová akademie) pokračovala ve své činnosti. Sídlem ÚOB jsou Sl. Rudoltice. K jejímu újezdu patří Hrozová, Rusín, Koberno a Horní Povelice, kde jsou ustanoveni osvětoví důvěrníci. ÚOB pořádala své podniky samostatně nebo ve spojení s jinými masovými organizacemi. Tak uspořádá přednášky na téma „Mírové stavby v SSSR“, kurs péče o matku a dítě (3 přednášky s filmem), hovory o mičurinské agrobiologii (s filmem), besedu o sovětské knize aj. Ředitelem ÚOB je Alois Rynda, ředitel národní školy.
 
 
SLOUČENÍ OBCÍ NOVÝ LES, VÍNA, PELHŘIMOVY
 
Výnosem ONV v Krnově ze dne 1. 2. 1951, č. I/1-045.1-17/1-1951 byly obec Nový Les, Víno a Pelhřimovy sloučeny s obcí Slezské Rudoltice. Katastrální území dosavadních obcí by zůstala zachována. Název sloučené obce bude Slezské Rudoltice, dosavadní název katastrálních území obcí Nový Les, Víno a Pelhřimovy, by zůstal zachován jako název místních částí nové obce. Občané Nového Lesa se proti sloučení se Sl. Rudolticemi odvolali.
Obec Slezské Rudoltice má tedy tyto místní názvy:
Sl. Rudoltice – Městýs
Sl. Rudoltice – Ves
Sl. Rudoltice – Amalín
Sl. Rudoltice – Nový Les
Sl. Rudoltice – Víno
Sl. Rudoltice – Pelhřimovy.
Pokud budou dále uváděny různé údaje budou se tedy týkati Slezských Rudoltic jako celku, tj. i se sloučenými obcemi.
 
 
 
 
OBYVATELSTVO
 
Všech obyvatel ve Sl. Rudolticích bylo koncem roku 1951, 480 osob. Kromě Čechů a Slováků je v tomto počtu 51 Řeků, 4 Bulhaři, 3 Němci a 1 Polák. Řekové a Bulhaři jsou zaměstnáni na ČSSS jako zemědělští dělníci. Jsou ubytováni většinou v domě č. p. 53 Městýs, částečně i ve Víně. O řeckých dětech podrobněji v odd. Školství.
 
 
           
 
DRUŽSTEVNÍ PRÁDELNA
 
Družstevní prádelna je umístěna v domě č. p. 60 Městýs. Dohledem nad ní je pověřena pí Růžena Špičáková, která bydlí v tomto domě. Prádelna je nyní majetkem místního JZD. K praní se může přihlásit člen i nečlen JZD, a to týden předem. Poplatek pro členy JZD je 20 Kčs na hodinu, pro nečleny 25 Kčs včetně otopu. Perou tu nejen občané ze Sl. Rudoltic, ale i z Rusína a dokonce z Kašnic. Zákazníci si práci v prádelně chválí a jsou spokojení. Nedostatkem prádelny je však závadná voda. Je nažloutlá, a proto si někteří občané donášejí vodu z potoka, ze studny na ČSSS nebo před domem č. 53 Městýs. V roce 1951 se pralo 406x a na poplatcích bylo vybráno 20 068 Kčs (Zapsáno podle údajů pí. R. Špičákové).
 
 
PŘEVRŽENÍ MOTORÁKU
 
Dne 3. dubna vyjel jako jindy z rudoltického nádraží v 11,45 hod. malý motorák s přívěsným osobním vozem směrem k Třemešné. Jistě žádný z cestujících tehdy nemyslil, že tato cesta bude zapsána v obecní kronice. A přece. Mezi Dívčím Hradem a Liptani se motoráček následkem rozšířených kolejí vyšinula potom pomalu položil. Ještě dobře, že to bylo v zatáčce a motoráček jel pomalu. Přívěsný vůz se jen vyšinul a zůstal stát na trati. V převrženém motoráku nebylo možno otevříti dveře, proto cestující vylézali oknem řidičovy kabiny, umístěné na střeše. Zdejší občanka Anna Reková měla menší řezné rána na rukou od rozbitého okna. Vážnějších úrazů nebylo. V pátek 6. dubna byl motorák postaven na koleje a odvezen.
 
 
HLAVNÍ ODVODY
 
Hlavní odvody v roce 1951 byly provedeny v Krnově. Z naší obce se dostavilo k odvodu 5 branců s předsedou MNV Martinem Pargačem. Odvedeni byli: Vlastimil Šrubař, Antonín Valchář, Jaromír Fiala a Jan Šrubař. Na zjištění byl odeslán Miroslav Čada.
Po příchodu z nádraží položili k pomníku T. G. M. na náměstí velký věnec se stuhou v národních barvách.
(Pozn.: V noci z 8. na 9. května 1951 odcizili nezjištění pachatelé bronzovou bustu TGM i s bronzovými písmeny T. G. M. umístěnou na náměstí.)
 
 
POCHOD MÍRU
 
Dne 15. dubna 1951 byl uspořádán „Pochod míru“. Zúčastnilo se ho 41 dětí, 55 žen a 47 mužů, celkem 143 osoby. Průvod vyšel od kostela, prošel vesnicí až na náměstí, kde u pomníku TGM promluvil o významu dne předseda MNV Martin Pargač.
 
 
1. MÁJ
 
Svátek práce byl i v roce 1951 oslaven náležitě. Zúčastnily se ho všechny složky, spolky a korporace nejen ze zdejší obce, ale i z Liptaně, Horních a Dolních Povelic, Dívčího Hradu, Bičivky, Rusína, Hrozové a Koberna. V průvodu byli školáci, ČSM a jiné uniformované složky a civilisté, Češi i Slováci, Řekové a Bulhaři.
V 9 hodin vyšel průvod za zvuků hudby od kostela a prošel celou vesnicí. Na náměstí před tribunou se útvary seřadily. Hlavní řečník s. Čelechovský z Krnova pronesl hlavní projev, který byl několikrát přerušován potleskem a provoláváním slávy gen. Stalinovi, Klementu Gottwaldovi a různými budovatelskými hesly. Odpoledne a večer se konala lidová veselice.
 
 
JZD
 
Jednotné zemědělské družstvo zdárně pokračuje. Koncem roku zaznamenává 74 členy, v čemž nejsou zahrnuti členové rodin. Rok 1951 je pro zdejší JZD významný tím, že v uvedeném roce všichni zbývající zemědělci zdejší obce vstoupili do JZD, takže v obci není samostatného zemědělce.
Dne 13. března 1951 byl zvolen nový výbor JZD v této sestavě:
Předseda: Jan Stavárek
Místopředseda: Ludvík Blažek
Členové: Josef Moravec
               Stanisl. Michna
               Metod. Šrubař
               Františka Káňová
               Božena Zembová
               Jindřiška Tichavská
               Anna Šteflová.
Koncem března 1951 byla však provedena změna v předsednictví JZD, které převzal Josef Zemba. Účetním JZD od 15. 5. 51 je František Tručka, úředník ONV, dříve bytem ve Sl. Rudolticích, nyní v Krnově. Důvěrníkem ONV při místním JZD byl Drahomír Švarc, vlakvedoucí ČSD z Krnova. Kancelář JZD je v domě č. 60 Městýs, kde je také umístěna družstevní prádelna.
Družstevníci jsou rozdělení na 2 pracovní skupiny: Slezské Rudoltice a Amalín (Nový Les hospodaří soukromě). Osevní postup je rozvržen do 8 honů. Kromě toho má každý družstevník záhumenku až do výměry 1 ha (včetně zastavěné plochy). Při orbě pomáhala JZD státní traktorová stanice v Krnově, pobočka ve Sl. Rudolticích. Traktory mají stanoviště v bývalém hostinci č. 57 Ves. Traktory zoraly asi 40 %. Osev byl proveden v pořádku a včas. Sadba brambor se opozdila následkem květnových dešťů. Žně proběhly hladce za pěkného počasí. V létě bylo veliké sucho, otavy nebyly. Následkem sucha byla slabá úroda cukrovky a brambor.
Sklizeň v roce 1951jse v přehledu jeví takto:
Plodina                       osev v ha     výmlat q        dodávka q          dodáno q          v %
Žito                                30               517                  400                    234               59
Pšenice                           66              806                  660                    420               64
Ječmen                           82              625                   590                    317               53
Oves                               35              230                   210                      -                   -
Brambory                       82            2130                 3000                    700               23
Cukrovka                        14             980                 3898                     980               25
Řepka                               3                20                     34                       19               56
 
Poměrně nízká sklizeň byla zaviněna květnovými dlouhotrvajícími dešti, letními suchy a pak tím, že značná část půdy (asi 120 ha) je špatné bonity a mimoto nebyla po léta hnojena.
 
Svod do společných stájí byl proveden 14. 7. 1951. Za společné stáje byly adaptovány jednak stodoly jednak větší chlévy. Hovězí dobytek je ustájen v č. p. 1, 22, 23, 24, 35, 21, 9, 5, 51 a v Amalíně v č. p. 8 a 9. Vepřový dobytek je v č. p. 1 a 43. Koně nejsou ustájeni dosud společně, ale u dřívějších majitelů.
Družstevníci jsou za svou práci odměňováni jednak finančně, jednak v naturáliích. Odpracovaná jednotka má cenu 71 Kčs. K 31. 12. 1951 bylo družstevníkům za odpracované jednotky vypláceno 70 % náležitostí.
Mimoto na každou odpracovanou jednotku připadá v naturáliích 1,30 kg pšenice, 1 kg žita, 1,30 kg ječmene a 4 kg brambor.
Nejvíce jednotek v roce 1951j odpracovali:
Božena Zembová          631 jednotek,
Josef Tichavský            534 jednotek
Martin Dobiáš              480 jednotek.
V roce 1951 zvládlo JZD (až na orbu a menší pomocné práce) veškeren provoz svými silami.
Práce v družstvě pokračuje přes počáteční potíže úspěšně a dá se předpokládat, že po zkušenostech z prvého roku společného hospodaření vstoupí družstevníci do roku 1952 s ještě větším pracovním elánem a jistě se jim podaří dosáhnouti větších úspěchů než v roce 1951.
 
 
ČSSL
 
Československé státní lesy, n. p. polesí v Rudolticích, ředitelství v M. Albrechticích. Vedoucím polesí byl do února 1951 Miroslav Hemala. Od 20. února 1951 převzal polesí Stanislav Nandal. Sídlo polesí Rudoltice je na č. p. 55 Ves.
Hajní: V roce 1951 mělo polesí tyto hajné: Filip Zátopek (Sl. Rudoltice), Karel Chvístek (Víno), Frant. Premus (Bučávka), Jan Liďák (Nový Les), v kanceláři polesí Bohuslav Hudeczek. Během roku 1951 odešel Kar. Chvístek a Frant. Premus, nově nastoupil Ladislav Králík (Bučávka).
Těžba: Těžba dříví v roce 1951 byla splněna na 100 % již v říjnu. Odvoz dříví byl splněn na 230 %, při čemž byly veškeré zásoby dřevní hmoty odvezeny na patřičné sklady. Procento odvozu je nepoměrně větší než % těžby. Bylo to způsobeno tím, že z loňského roku zbyly v lese velké zásoby dřeva, které byly odvezeny až v roce 1951.
Úkoly zalesňování (obnova lesa a nelesních půd) byly proti původním plánovaným číslům překročena na 182 %. Naše lesní porosty se skládají vesměs z nejmladších věkových tříd a velké % lesa je pouze tvaru lesa výmladkového (pařezina), a proto nutno tyto výmladkové lesy v nejbližší době převést na ideální tvar lesa a to lesa vysokokmenného, případně nejmodernější typ lesa výběrového. K tomu účelu provádíme tzv. převody, tj. podsazujeme připravené dobové podrosty (po prořezávkách) jedlovými případně bukovými sazenicemi a tím obohacujeme výmladkové porosty o cenné dřeviny a zároveň je převádíme na tvar vysokokmenného lesa. V tomto úkolu splnilo polesí svůj plán na 250 %. Prořezávky byly splněny na 380 %.
Ve všech našich úkolech nutno zdůrazniti velké zásluhy salonních lesních dělníků okolních obcí a řeckých příslušníků, kteří řádnou svědomitostí a s pocitem zodpovědnosti „Každý hospodářem na svém pracovišti“ plnili své úkoly do důsledků.
V době žní všichni zaměstnanci ČSSL pomáhali JZD a ČSSS skliditi úrodu. Spolupráce mezi ČSSL, JZD a ČSSS nebyla jen na papíře, ale projevila se skutečnou prací.
Za zmínku jistě stojí, že v roce 1951 bylo v polesí, a tím v Ostravském kraji vůbec, poprvé použito ruského sázecího stroje ČSLI k vysazování lesních půd, odrostlejšími sazenicemi. Pro zajímavost uvádím statistická data o jeho výkonnosti. Při použití 1 traktoru, traktoristy a 2 pomocnic bylo zasázeno tímto strojem 1 ha půdy denně. Jako pomocnice obsluhovaly tento stroj Anna Máchová a Milada Pokorná z Amalína. Finanční úspora stroje proti ručním vysazování je až 60 %.
Výskyt škůdců v roce 1951 byl na výši tzv. „železné zásoby“, a proto nebyla činěna žádná zvláštní opatření. Je ovšem samozřejmostí, že pozorování škůdců (hlavně kůrovce) bylo zajištěno po celý rok pomocí pokácených lapáků a na nich pak škůdce personálem polesí bedlivě kontrolován.
Stav užitkové a škodné zvěře, je přiměřený rozloze. Uloveno bylo: 20 kusů srnčího, 100 zajíců, 6 lišek, 15 jestřábů, 20 kání a 2 krahujci. Několikrát se tu objevil párek říčních orlů, který táhl od Amalína k Pelhřimovům. Také zde byl viděn 1 kus černé zvěře – divočák – který přešel asi z Polska.
Při zalesňování a školkařských pracích dobře vypomohli školáci okolních škol. Rovněž se zapojili do sběru lesních semen.
 
 
BAŽANTNICE
 
Bažantí chovná stanice v Dívčím Hradě, o níž je podrobný zápis, se pro nerentabilnost v roce 1951 postupně rušila. Jeden její zaměstnanec (Šulc) byl přemístěn, zůstal tam pouze ochranář Josef Polášek. Koncem roku 1951 byla bažantnice prázdná. Jejího zařízení bude pravděpodobně použito jako drůbežárny ČSSS. O konečném použití není ještě rozhodnuto. (Zapsáno podle sdělení správce polesí Rudoltice Stan. Mahdala).
 
 
KAMPELIČKA
 
Záložna Kampelička ve Sl. Rudolticích má i letos úřadovnu v č. p. 62 Ves. Provádí mimo jiné i výplaty zemědělců za dodané zemědělské výrobky, jako mléko, obilí, maso aj. a to nejen pro zemědělce ze Sl. Rudoltic, ale i okolí. Představenstvo i dozorčí rada zůstává ve stejném složení jako v letech minulých. Starostou je opět Karel Čada st. z č. p. 22 Ves, pokladníkem Jan Maralík z Amalína a účetním Arnošt Gloser. Funkci účetního převzal koncem roku 1951 Alois Hadač z č. p. 42 Ves.
 
 
PORODNÍ ASISTENTKA
 
Zdejší porodní asistentka Barbara Apetická bydlící v č. p. 82 Ves se dne 14. 10. 1951 odstěhovala do Brumovic, takže od té doby je zdejší obec bez porodní asistentky. Nyní je nejbližší porodní asistentka v Osoblaze.
 
 
SOKOL
 
V roce 1951 pokračovala místní jednota Sokol ve své tělovýchovné činnosti. Má 33 členy. Nesnáze letos působí okolnost, že v místě není tělocvičny. Proto se cvičilo v různých vhodných i méně vhodných místnostech, jako v býv. hostinci č. p. 57 Ves, na č. p. 40 Městýs, v přísálí kinosálu a v letní době na hřišti.
Vedoucí funkcionáři Sokola byli:
Starosta: Frant. Švehla, trafikant č. p. 87 Ves
Místostar.: Jan Filip, pensista č. p. 3 Ves
Jednatel: Frant. Procházka, účetní JZD, č. p. 36 Ves
Náčelník: Oldřich Bílek, šafář ČSSS
Náčelnice: Marie Hudečková, pošt. posel, č. p. 38 Městýs.
Členové Sokola provedli úpravu hřiště, zřídili hřiště na odbíjenou, skok daleký a překážkový. Bylo započato s úpravou závodní dráhy kolem hřiště, k čemuž poskytl MNV obnos 5 000 Kčs. K veřejnému vystoupení v květnu 1951 byla z Heřmanovi vypůjčena starší bradla. Jiného tělocvičného nářadí není.
 
 
RYBNÍK
 
Jak již dříve bylo řečeno byl asi před 150 lety mezi Sl. Rudolticemi a Novým Lesem rybník. Větší část jeho hráze zůstala neporušena, část byla rozorána v pole. V roce 1951 bylo přikročeno k obnově rybníka. Za tím účelem se sešla dne 12. června 1951 na MNV komise složená ze zástupců ONV, KNV, MNV, JZD a ČSSS – rybnikářství Jistebník. Podle kopie protokolu, uložené na MNV uvádím některé statistické údaje týkající se stavby. Rybník má míti při normálním stavu vody 7,38 ha, při maximálním nadržení 9,60 ha. Vodní obsah při normální hladině 89 085 m/3, při maximální hladině 131 314 m/3. Průměrná hloubka při normální hladině 1,20 m, při maximální hladině 1,37 m. Napájen bude Rudoltickým potokem. Délka dráze bude 490 m.
Výnos rybníka se odhaduje asi na 20q ročně, tj. 60 000 Kčs. Rozpočet na obnovu rybníka je 700 000 Kčs, provozní náklad ročně 20 000 Kčs. Lhůta pro dokončení stavby byla stanovena do konce roku 1951. Místním občanům bude koupání v rybníce umožněno.
Práce na obnově rybníka započaly v dubnu 1951. Pracovala při nich parta dělníků ze Slovenska vedená Janem Kubouškem, zaměstnancem ČSSS – rybářský podnik v Jistebníku. Hráz byla znovu navážena pomocí zvláštního „bagru“ – „škrabáku“, který svým výkonem nahradil práci 50 dělníků. Jedním škrábnutím nabrala lžíce škrabáku 2,25 m/3 zeminy a zavezla ji přímo na hráz. Tam se lžíce rozevřela, zemina se vysypala za jízdy a škrabák se opět vrátil pro novou zeminu. Za 12 hodin navezl asi 350 m/3 zeminy. Ještě před koncem roku 1951 byla hráz dokončena. Nebyla přitom navršena jen rozoraná část hráze, ale i původní hráz byla navážkou zvýšena. V témže roce byla postavena i betonová propust v hrázi. Zbývá jen dokončiti menší betonové úpravy, které nemohly býti provedeny pro nastalé mrazy. Za zmínku také stojí, že při zemních pracích na hrázi byl objeven hrob německého vojáka z II. světové války. Na příslušnost k německé armádě bylo usuzováno podle přílby. Kosti byly po vykopání uložena na místním hřbitově.
(Údaje posledního odstavce uvedl Bedřich Prokop z Arnultovic, bydlící na č. p. 40 Městýs, který byl po Kubouškovi pověřen dokončením prací.)
 
 
TRAFIKA
 
Trafiku vede jako v letech minulých František Švehla, bytem na č. p. 87 Ves. Přesto, že počet různých brigádníků, ať už stavebních nebo zemědělských oproti loňsku poklesl, prokouřilo se letos ještě 960 000 Kčs.
 
 
MYSLIVECKÁ SPOLEČNOST
 
Myslivecká společnost ve Sl. Rudolticích obhospodařuje katastr Sl. Rudoltice, Hrozová, Koberno o výměře 2 322 ha. Všech členů myslivecké společnosti je 20. Všichni mají honební lístky. Výbor myslivecké společnosti je sestaven takto:
Předseda: Zdeněk Špaček, č. p. 23 Ves
Hospodář: Zdeněk Čada, č. p. 39 Městýs
Jednatel: Josef Marek, č. p. 9 Městýs
Pokladník: Josef Tručka, č. p.   Městýs.
 
Úlovek v roce 1951 se jeví takto:
                                                 Plán odstřelu          odstřeleno            odvedeno
Srnčí                                               25                         17                         15
Zajíci                                             209                       319                       206
Koroptve                                       210                       165                       136
Mimoto nalezeny 2 kusy srnčího uhynulé. Na zazvěření věnovala myslivecká společnost 4 800 Kčs, za něž bylo koupeno 16 slepic bažantích a 4 kohouti. Z jara 1951 byli puštěni do přírody.
 
 
SČSP
 
Svaz československo-sovětského přátelství, odbočka ve Sl. Rudolticích, pokračoval ve své činnosti. Hlavní jeho akcí byl „Měsíc československo-sovětského přátelství“, trvající od počátku listopadu do počátku prosince 1951. Výbor SČSP byl tento.
Předseda: Frant. Holub, krejčí 28 Městýs
Místopř.: Jaroslav Žák, úředník 40 Ves
Jednatel: Jaroslav Stanke, člen SNB
Pokladník: Marie Žáková, v domácnosti 40 Ves.
 
Koncem roku 1951 měl SČSP ve Sl. Rudolticích 79 členů.
 
 
CENÍK
 
Ceník podle stavu koncem roku 1951
 
Předmět (kg, l)                                                 vázané                     volné
Chléb                                                                    8,-                             16,-
1 rohlík (80g)                                                        2,-                              4,-
cukr                                                                      15,-                           140,-
sůl                                                                          -                                  4,70
máslo                                                                    80,-                           450,-
margarin                                                               38,-                           250,-
sádlo                                                                     60,-                          450,-
uzeniny                                                                 62,-                           220,-
mouka krupičková                                                18,-                             38,-
mouka hladká                                                       12,-                             32,-
krupice                                                                  22,-                             42,-
zrnková káva                                                          -                             1500,-
čaj                                                                          -                              1600,-
pepř (pravý)                                                           -                                600,-
marmeláda                                                             -                                  35,-
jam                                                                         -                                  80,-
mýdlo                                                                     38,-                             80,-
rýže                                                                         40,-                            300,-
1 l octa                                                                     -                                    9,50
1 l mléka                                                                 4,20                                8,-
1 l denatur. lihu                                                          -                                  12,20
1 l petroleje                                                                -                                    9,60
 
Ceny se rozumějí v Kčs.
 
 
PODNIKY
 
V obci jsou zastoupeny podniky státní, národní, družstevní, komunální i soukromé.
 
  1. státní podniky jsou zastoupeny:
ČSSS – Československými státními statky, které jsou umístěny jednak ve dvoře, býv. zbytkového statku, jednak v novém státním statku postaveném při silnici vedoucí ze Sl. Rudoltic do Pelhřimov. Také ve Víně byly postaveny nové budovy pro účely ČSSS.
 
ČSSL – Československé státní lesy, o nichž je podrobněji psáno.
 
STS – Státní traktorová stanice, pobočka ve Sl. Rudolticích, které byl pronajat bývalý hostinec č. p. 57 Ves. V době podzimní orby stávalo tu několik traktorů pracujících ve dne v noci na pozemcích ČSSS a JZD.
 
  1. národní podniky:
ČSD – Československé dráhy mají v obci nádraží i skladiště pro nákladní zboží. Osobní dopravu obstarávají 2 staré a 2 nové motorové vozy. V nádražní budově bydlí od 22. ledna 1951 zaměstnanec ČSD Valentin Sítek.
 
ČSP – Československá pošta má v místě na náměstí v č. p. 38 svůj poštovní úřad. Možno tu podávati i telegramy a je v budově i veřejná telefonní hovorna. Poštmistrem byl v roce 1951 Adolf Hudeček, roznášení pošta obstarával František Adamčík z č. p. 8 Městýs a Marie Hudečková, manželka poštmistra.
 
JAS – prodejna obuvi. Je umístěna jako v roce 1950. Do 5. srpna 1951 vedl prodejnu Josef Marek, od 6. srpna ji vede Anděla Čadová.
 
ROS – Ostravské energetické rozvodné závody nedoznaly v roce 1951 změn.
 
Uhelné sklady čs. dolů, prodejna Krnov, pobočka Sl. Rudoltice. Prodejna byla v létě 1951 přemístěna z č. p. 14 Městýs na č. p. 68 Ves. Vedoucím prodejny je od jejích přemístění Vladimír Kočina bydlící v č. p. 68 Ves.
 
  1. družstevní podniky:
Jednota- textil je umístěna na svém předešlém místě. Změna nastala jen v osobě vedoucího, jehož funkci zastává nyní Emilie Vegrichtová.
 
Jednota – obchod smíšeným zbožím nevykazuje žádných změn.
 
Jednota – výsek masa, dojíždí do obce jednou, někdy 2x týdně. Vysekávala nejprve v domě č. p. 57 Ves, potom v domě č. p. 38 Ves.
 
Obnova – byla tu otevřena počátkem roku 1951. Má pronajatu jednu místnost v budově pošty. Jednou za týden přejede její zaměstnanec, přijme od zákazníků věci k opravě (boty, punčochy, kožené zboží) a vydá věci opravené. Koncem roku 1951 obstarávala tuto službu Štěpánka Rychtářová z č. p. 93 Ves.
 
Snaha – Krajské lidové kožedělné družstvo se sídlem v Opavě. Ve Sl. Rudolticích pracuje od 1. září 1951 a to v domě č. p. 82 Ves. Přijímá opravy obuvi a jiného koženého zboží. Má jednoho zaměstnance, jímž je Václav Levenec, který se sem přistěhoval z Osoblahy.
 
JZD – Jednotné zemědělské družstvo a jeho prádelna je podchycena.
 
  1. komunální podniky:
jsou zastoupeny místním hostincem. Jelikož v roce 1951 nebylo v něm změn nebudu se o něm více šířiti.
 
  1. soukromé podniky:
Frant. Holub, krejčí č. p. 28 Městýs
Alois Magnusek, holič, č. p. 34 Ves
 
 
 
STAV HOSPODÁŘSKÉHO ZVÍŘECTVA
 
Na další tabulce je uveden stav hospodářského zvířectva ke dni 1. října 1951:
 
Druh                                 ČSSS                JZD            ostatní               celkem
Koně                                    15                   45                  1                         61
Skot                                    341                 257              106                       704
Prasata                               309                 101               213                       623
Ovce                                     -                    -                     50                        50
Kozy                                     -                    -                     42                        42
Drůbež                                  -                    -                   985                       985
Včelstva                               68                  -                      78                      146
 
 
 
 
VČELAŘSTVÍ
 
Sl. Rudoltice jsou připojeny k včelařskému spolku v Osoblaze. Včelařským důvěrníkem pro zdejší obec je Arnošt Gloser, vrchní str. SNB v. v. č. p. 91 Ves. Počet všech včelařů je 11. Mají celkem 78 včelstev (mimo 68 včelstev na ČSSS). Nejvíce včelstev má nyní Frant. Dvořák č. p. 56 Městýs a to 23.
Příděl cukru na jedno včelstvo činil 9 kg. Dodávka z jednoho včelstva byla 1,50 kg a v roce 1951 byl splněna.
Snůška byla v roce 1951 špatná. Byla zaviněna jednak deštivým a chladným počasím v květnu a velikým suchem v létě.
 
 
 
ČSM
 
Československý svaz mládeže pokračoval ve své činnosti. Jeho předsedkyní byl učitelka národní školy v Hrozové Anna Šteflová, která bydlela ve Sl. Rudolticích. Od 25. 7. 1951 převzal předsednictví Ladislav Školnikov, traktorista ČSSS. Funkci jednatele zastávala Marie Šmehlíková.
Dnem 28. 11. 1951 byl sestaven nový výbor v této sestavě:
Předseda: František Šrubař
Místopřed.: Marie Šmahlíková
Jednatel: Jarmila Maková.
Koncem roku 1951 měl ČSM 27 členů.
Činnost ČSM v roce 1951: Zapojil se do sběru surovin a brigád na polích JZD, dělal kulturní vložky na veřejných oslavách a na schůzích KSČ, zúčastnil se aktivně vystoupení v rámci Sokola a Marie Šmahlíková založila na národní škole Pionýra.
Do ČSM ve Sl. Rudolticích byli připojeni též svazáci z Koberna, Hrozové a Rusína.
 
 
ZDRAVOTNÍ POMĚRY
 
V domě č. p. 85 Ves byla umístěna v roce 1951 ordinace lékaře, který sem dojížděl z Osoblahy. Ordinoval denně odpoledne. Tím se péče o nemocné v obci a okolí značně zlepšila, neboť nemusí hledati lékaře v Albrechticích nebo v Krnově, jako tomu bylo ještě před několika lety.
V tomto domě je také umístěno zubní ambulatórium ONP z Krnova. Je v provozu každou středu a má mnoho zákazníků.
V přízemí uvedeného domu je také umístěna poradna pro matky. Navštěvují ji jednou za 14 dní matky z místa i okolí, aby se poradily s odborníky o věcech týkajících se nejmladších občánků tohoto světa.
Je tedy po zdravotní stránce naše obec jakýmsi střediskem celého Osoblažska a zdravotní zajištění tohoto kraje je oproti minulým letům mnohem lepší.
 
 
KINO
 
Zvukové kino na úzký film je i letos umístěno v sále hostince č. p. 10 na náměstí. Vedení kina převzal po Josefu Markovi dnem 11. 3. 1951 opět bývalý vedoucí Antonín Šiška, který již vedl kino v roce 1950.
V roce 1951 bylo promítáno 2x v neděli a mimoto i ve čtvrtek. V zimní době bývala ve čtvrtek odpoledne zvláštní filmová představení pro děti (pohádky).
V roce 1951 navštívilo kino 10 609 osob.
 
 
ROZHLAS
 
Důležitou událostí v roce 1951 bylo zřízení místního rozhlasu. Přípravné práce, hlavně po stránce finanční, započaly sice již v letech minulých, ale skutečné práce na provádění byly započaty na jaře 1951. Finančním dozorem byli pověřeni: finanční ref. MNV Adolf Hudeček a pokladník Václav Tručka. Instalaci prováděla „Elektra“, n. p. Krnov. Značnou měrou se do práce zapojili i místní občané, kteří zdarma vykopali jámy pro vedení. Celkový náklad činil 280 000 Kčs a byl hrazen ze zvláštního fondu ONV.
Rozhlas má 8 ampliónů v Rudolticích a 2 v Amalíně. Po předběžných zkouškách byl rozhlas dán do provozu v září 1951. Jeho zřízením pozbyla funkce obecního posla svého významu, a proto byl tento dnem 1. 9. 1951 propuštěn.
Podle dosavadních zkušenosti možno říci, že rozhlas se dobře osvědčil a používají ho všechny složky a organizace v obci, hlavně JZD.
 
 
ROZPOČET 1951
 
Finanční hospodaření obce v roce 1951 se jeví podle následující tabulky takto:
 
Obor                                                      výdaje                             příjmy
Vnitřní správa                                     191 000                              18 200
Finance                                                    -                                    50 000
Zemědělství                                          20 000                                1 000
Stavební průmysl                                  20 000                                     -
Všeobec. poklad. správa                          -                                      1 000
Školství, vědy a umění                        120 000                              18 000
Informace a osvěta                                25 000                                2 000
Tělesná vých. a sport                            10 000                                    500
Zdravotnictví                                          4 000                                      -
Lesy a dřevařský průmysl                      5 000                                 5 000
Celkem                                               395 000                                95 700
 
 
OBECNÍ SAD
 
Na podzim 1951 bylo započato s výsadbou obecního sadu na poli za zámeckým lesem. Pozemek k tomu účelu určený má výměru 5,40 ha. V obecním rozpočtu byla ke zřízení sadu zajištěna částka 25 000 Kčs.
Vyměřením sadu a dohledem nad jeho zřizováním byl pověřen Frant. Kreisel z č. p. 45 Ves. Jámy pro stromky vykopali místní občané. Od jedné bylo placeno 20 Kčs. Objednané ovocné stromky došly na podzim, a to 350 kusů jabloní, 100 višní, 100 třešní. Višně a třešně byly vysazeny ještě na podzim 1951, kdežto vysazování jabloní bylo ponecháno až na jaro 1952.
 
 
ZÁMEK
 
Ve vlastnictví zámku nastala změna. Výměrem min. zemědělství ze dne 9. 1. 1951, č. 40.331/50-IX/8 byl zrušen předešlý výměr min. zemědělství ze dne 2. 6. 1949. č. j. 113.553/48-IX/B-22 a zámek i s příslušnými nemovitostmi byl přidělen do vlastnictví Čs. státu - do správy a užívání min. práce a sociální péče.
Na sklonku léta 1951 bylo započato s opravou zámku. Stará, místy děravá střecha, kterou zatékalo až do přízemí, byla stržena a položena nová. Je opět plochá jako původní a je prozatím pro nedostatek materiálu pokryta jen jednou vrstvou dehtové lepenky, která však nedostačuje. V zimní době byly práce přerušeny.
 
 
 
 
HASIČSKÝ SBOR
 
Z jara 1951 byl hasičský sbor zreorganizován podle nových směrnic ministerstva vnitra. Vedoucími funkcionáři v roce 1951 byli:
Starosta: Josef Zemba, zemědělec, č. p. 10 Ves
Velitel: Jaroslav Čada, hostinský, č. p. 62 Ves
Jednatel: Frant. Švehla, trafikant, č. p. 87 Ves.
V roce 1951 zasáhl sbor při požáru budovy finanční stráže v Rusíně a při požáru drůbežárny v Dívčím Hradě.
 
 
NEJSTARŠÍ OBČANKA ČSR (?)
 
V zimě 1951 – 1952 navštívil jsem Dorotu Kovalskou, o níž pojednává výstřižek z novin nadepsaný „U nejstarší občanky naší vlasti“. Bydli dosud v Koberně u své vnučky. Mnoho řeči nenadělá. Pozoruji její tvář a srovnávám její léta s vnějším vzhledem této stařenky. Její tvář nenasvědčuje tomu, že by měla mít bezmála 110 let. Snad 80 let, ne více. Rád bych viděl její doklady o stáří. Podávají mi ochotně reemigrační průkaz č. 12834, na němž je uvedeno jako datum a místo narození: 1842 ČSR. Podle dalších dotazů zjišťuji, že stařenka je Polka a narodila se někde nedaleko hranic ČSR. Osiřela prý ve dvou letech. Žádné z jejích dětí již nežije.