Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Kostel sv. Kateřiny
       Předchůdcem dnešního kostela ve Slezských Rudolticích byl, podle některých zdrojů, románský kostel pravděpodobně středověkého založení. První zmínky o něm se vyskytují až v děkanských matrikách z let 1671 a 1691. Děkanská matrika z roku 1771 uvádí, že kostel je postaven z dobrého materiálu, se šindelovou krytinou, s věží v průčelí, dřevěnou kruchtou, kamennou podlahou a kryptou. Kostel byl podle záznamu z kostelního inventáře z roku 1804 dlouhý 12 sáhů, široký pak 4 sáhy. Presbyterium bylo klenuté a pod klenbou se pak nacházely dva oltáře. Podle E. Richtera byl v lodi malovaný dřevěný strop a v presbytáři křížová klenba. Richter kladl jeho výstavbu do počátku 14. století. Kaple a empora byly zřejmě přistavěny až v pozdější době. Kostel měl také dva zvony.Větší vážící 5 centnýřů (necelých 309kg) s nápisem Verbum+Domini+Manet+in eternum Anno Domini 1557, Buba, Bober, Adam Schymke v. Roswald a menší zvon vážící jeden centnýř (cca 62kg) bez nápisů.
       V roce 1766 byla poškozena střecha, kterou následně zatékalo a ničilo se zdivo a proto bylo nutné kompletně vyměnit krytinu.
       Horní část věže byla dřevěná, protože se v roce 1771 dozvídame, že horní část věže byla významně poškozena.
       Roku 1861 kostel prohlédl arcibiskupský architekt Gustav Meretta a konstatoval, že šindelová střecha je ve špatném stavu a zatékáním je silně poškozeno zdivo. V roce 1868 se pak rozhodovalo o tom, zda bude kostel, který již nepostačoval počtu věřících, rozšířen nebo bude postaven kostel zcela nový. Zvažovaly se dvě možnosti. Buď se část starého kostela zakomponuje do novostavby nebo se vyměří nové stavební místo v blízkosti fary a postaví se kostel zcela nový na místo starého.
       V roce 1870 se začala plánovat stavba nového kostela pro 1000 věřících. Starý kostel byl v roce 1871 zbořen (demolice začala v létě 1871) a na téměř stejném místě (o něco níže) započala stavba cihlového kostela, s kamennými základy a soklem, v „lehkém bazilikálním stylu“. V září 1872 bylo dokončeno zdivo věže, všechny klenby, stejně jako krov a byla již položena krytina. Zbývalo osadit helmici věže a osadit okna. Stavba byla dokončena v roce 1874. Hotový kostel byl ale převzat až v roce 1875, kdy se dokončovaly sochařské práce. 27. července 1875 proběhla kolaudace novostavby. Podlahy byly místo mramorové dlažby dlážděny pouze cihlovou a cementovou dlažbou. Střecha byla pokryta břidličnou krytinou. Kostel byl zdoben sochařskými prvky z mramoru – rosetová okna, medailony, znaky na věži, sloupy portálů, rosety v metopách mezi nosníky římsy, sloupky oken. Plány na stavbu vypracoval arcibiskupský architekt Gustav Meretta a samostnou stavbu provedl stavitel Ernst Latzel z Krnova. Z krypty starého kostela byly do nového přeneseny ostatky rodu Hodiců s náhrobnímmi kameny. Kvůli nim byla pod podlahou kostela vybudována krypta ( s náhrobky – Julius Leopold + 1693, Barbora Kateřina von Nostic  + 1681, Karl Josef Leopold + 1741, Sofie + 1752, Albert + 1778).
     V letech 1884-85 proběhla blíže neurčená rekonstrukce kostela.
     V roce 1912 zhotovila firma Karl Geigling's Erben z Vídně malovaná okna s náměty Božského srdce páně a Božského srdce P. Marie, sv. Josefa a sv. Anny. Do té doby měl kostel pět malovaných oken románského stylu.
     V roce 1929 byla dlažba v presbytáři a kapli dlážděna slezským mramorem v barvách bílošedé a černé. V roce 1930 byla původně hrubá cementová dlažba v lodi překryta dlažbou z umělého kamene.
     V letech 1930-33 byla obnovena výmalba kostela firmou Ateliér církevního umění J. Major z Prahy. Nejprve byl vymalován presbytář a boční kaple – vytónován v lehkých světlých tónech se zlacenými detaily a starokřesťanskými motivy na klenbě. V roce 1932-33 pak byla vymalováno loď a boční lodě, v koloritu a ornamentu shodném s presbytářem – na stropě opět starokřesťanské symboly.
     Roku 1932 byl pak kostel elektrifikován firmou Josef Jarmer z Českého Těšína. V roce 1936 pak byly objednány u firmy Johan Říha z Brna další malovaná okna – do sakristie s ornamentální výzdobou (nakonec pořízeno bez ní) a jedno s obrazem světce.
     Na rok 1937 byla naplánovaná rekonstrukce.
 
Gustav Meretta
 
      Gustav Merreta byl přední rakousko-uherský architekt a restaurátor sakrálních staveb působící především na Moravě a ve Slezsku. Věnoval se restaurování starších, především gotických památek. Je představitelem přísného restaurátorského purismu.
      Narodil 26. června 1832 v Brně a zemřel 4. srpna 1888 v Olomouci. Vystudoval Technické učiliště v Brně a později i ve Vídni. Od roku 1858 působil v projekční kanceláři při Arcibiskupství olomouckém a v roce 1882 se stává i jejím stavebním ředitelem.
      Na objednávku kardinála Bedřicha Fürstenberga vytvořil ve spolupráci s Richardem Völkelem návrh přestavby katedrály svatého Václava v Olomouci v neogotickém stylu (1883 - 1893), jenž je pokládán za jeho vrcholné dílo jehož dokončení už se nedožil. A nedožil se ani dokončení další neméně slavné stavby - katedrály Božského Spasitele v Ostravě (1883 - 1889) s neorenesančním průčelím.
            Dílo:
 
            Novostavby
 
            1865 - 1870: Kostel Nanebevzetí Panny Marie s farou v Liptani
            1869 - 1871: Kostel svatého Ondřeje ve Slezských Pavlovicích
            1869 - 1873: Kostel svaté Kateřiny ve Slezských Rudolticích
            1871 - 1872: Klášter sester sv. Karla Boromejského ve Frýdlantu nad Ostravicí
            1872 - 1875: Kostel svatého Floriana s farou v Bochoři
            1873 - 1879: Kostel Panny Marie ve Staré Vsi
            1875 - 1876: Provinční dům kláštera sester sv. Kříže v Napajedlích
            1875 - 1877: Justiční akademie (bývalá reálka) v Kroměříži
            1881 - 1884: Kostel sv. Petra a Pavla v Ratajích
            1883 - 1889: Katedrála Božského Spasitele v Ostravě
           
            Restaurování a přestavby
      1878 - 1887: Restaurování gotického kostela svatého Mořice v Olomouci - nerealizováno 80. léta 19. století: regotizace kostela Neposkvrněného početí Panny Marie v Olomouci.Nový oltář zakoupen v Německu. Odebrány barokní oltáře a místo nich přidány    novogotické. Přidána novogotická kazatelna. Většina Merettových novogotických úprav odstraněna při rekonstrukci v 80. letech 20. století. Novogotický oltář odstraněn při  úpravách po povodních v roce 1997. Z něj zůstal v kostele jen svatostánek postavený na nový podstavec.
 
            1881: Stavba věže kostela Neposkvrněného Početí Panny Marie v Uherském Brodě
            1882 - 1890: Přestavba kostela sv. Maří Magdaleny v Hovězí
            1883: Přestavba kostela sv. Maří Magdaleny v Osoblaze
            1883 - 1893: Katedrála svatého Václava v Olomouci (1873 – 1899)
 
           
 
                                                     Z dostupných zdrojů sestavil Tomáš Pargač
 
 
 
 
Použitý materiál:
 Zatloukal, Pavel: Příběhy z dlouhého století, Olomouc 2002 ISBN 80-85227-49-5, s. 335-342
Archivní rešerše Národního památkového ústavu, ú.o.p. Ostrava, Mgr. Romana Rosová, r. 2007  soupis Inventáře rudoltického farního kostela z r. 1804