Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

1952
 
 
 
POČASÍ
 
Počátkem ledna 1952 nebylo sněhu. Teprve 4. ledna napadl slabší poprašek, který však do 7. ledna zmizel. V noci z 9. na 10. ledna napadl opět nový sníh, ale již do večera byl pryč. Znovu napadl až 18. ledna a tento sníh již zůstal. Dne 20. ledna řádila sněhová bouře. Počátkem února opět přibylo sněhu. Byla přerušena silniční i železniční doprava. Mezi 14. – 17. únorem drobně sněží pískový sníh. Doprava je omezena, tvoří se vysoké závěje. Od 22. 2. nastává tání, časem prší, takže do 25. 2. velká část sněhu zmizela. Koncem února a počátkem března opět sněžilo. Do 12. 3. zmizel téměř všechen sníh. Navečer 13. 3. hustě sněží. Také příští den 14. 3. přicházely sněhové přeháňky. Potom nastaly mrazivé dni, které trvaly až do 23. 3. Z 25. na 26. 3. napadl nový sníh. Je ho všude plno jako o vánocích. Mrazy dosahují 
-8°C. Kolem 29. 3. připadl další sníh, takže je ho nyní 6 – 7 cm. Jako v zimě. Dne 31. 3. nastalo oteplení a rychlé tání, takže 1. dubna byl sníh pryč. Jen ve stínu chalup a v lesích zbyly závěje starého sněhu. Večer 1. dubna začalo silně sněžit, takže ráno 2. dubna bylo všude plno sněhu. Pak nastalo jarní počasí.
Celý květen a červen bylo chladno a pršelo. V červenci bylo veliké sucho. Tráva byla suchem vypálena, ovoce nedostatkem vláhy opadávalo ze stromů (zvláště švestky). Otava nebyla žádná. Teprve počátkem srpna nastaly deště s bouřkami.
Žně byly pěkné, nepršelo téměř vůbec. Kolem 6. září začalo pršet a pršelo skoro každý den. Deštivé počasí trvalo až do 8. listopadu, takže na poli zůstalo hodně řepy a brambor. Dne 8. 11. navečer napadl první sníh. Tání a sněžení s deštěm se střídalo až do konce listopadu.
Počátkem prosince napadl sněhový poprašek a nastaly mrazy. Poprašek vydržel až do 12. 12. Pak nastala obleva a za den byl sníh pryč. Ráno 15. 12. opět prší. Potom až do vánoc bylo počasí nevlídné, mlhavé, sychravé, bez sněhu.
 
 
MNV
 
V roce 1952 doznalo složení místního národního výboru některé změny vzniklé jednak přestěhováním členů, jednak odvoláním a nahrazením novými. Koncem roku 1952 je MNV sestaven takto:
Předseda: Matrin Pargač, rolník Amalín č. p. 13
Členové: Jan Šrubař, družstevník, Ves 11
               Adolf Hudeček, poštmistr, Městýs 38
               Josef Zemba, družstevník, Ves 10
               Alois Rynda, ředitel národní a mateřské školy 64
               Frant. Švehla, trafikant, Ves 87
               Frant. Hrachový, rolník, Nový Les
               Stan. Michna, družstevník Ves 45
               Martin Dobiáš, družstevník Ves 35
                Josef Moravec, družstevník, Městýs 47
                Žofie Valchářová, družst. Ves 51
                Jan Maralík, družstevník, Amalín 16
                Josef Zumr, družstevník Ves 5
                Štěp. Rychtářová, v domácnosti Ves 98
                Václav Bačovský, traktorista ČSSS, Ves 31
Prvních 5členů tvoří radu národního výboru, která se schází téměř každý týden. Všech schůzí rady bylo 31. Schůzí plena bylo 12.
Při MNV byl jako pomocný orgán zřízen Výbor žen v této sestavě:
Ludmila Čadová, za KSČ
Bohusl. Pargačová, za KSČ
 Anna Švehlová, za Sokol
Štěp. Rychtářová za Sokol
Bož. Zembová za JZD
Edita Pavlíková za ROH
Bož. Maralíková za SČSP
Hel. Gabryšová za KSČ
Bedř. Čadová za ROH
Tajemníkem byl Václav Zemba ze Vsi č. 10, který vykonával i funkci matrikáře. Úřad MNV byl umístěn v domě č. p. 85 Ves.
 
 
ŠKOLSTVÍ
 
Zdejší národní škola je dvoutřídní a koncem roku 1952 ji navštěvuje 42 dětí. Z toho je 7 žáků z Amalína, 2 z Vína. Zdejší školu navštěvují také 4 děti řecké, jejichž rodiče jsou zaměstnanci na ČSSS.
Učitelský sbor a správní zaměstnanci:
Alois Rynda, ředitel školy a třídní učitel I. třídy
Anežka Ryndová, třídní učitelka II. třídy
Dr. Jan Blaschke, řím. katol. farář.
Emilie Bjačková, školnice národní a mateřské školy, která také zastává částečně funkci pěstounky na mateřské škole.
Opravy: O prázdninách 1952 bylo pokračováno na přístavbě záchodů. Byla pořízena střecha a přikryta eternitem, dokončeny žumpy a celá venkovní omítka. Vnitřní práce nebyly dokončeny pro výskyt slintavky a kulhavky. Oba zedníci jsou totiž z Amalína a uzavřením obce byl jim přístup ke stavba znemožněn.          
Stravování: O hlavní přestávce se podávala žákům národní a mateřské školy polévka, někdy čaj. Svačiny připravovala školnice. Děti přispívaly částkou 25 Kčs měsíčně.
Patronát: Nad místní národní školou má patronát zdejší stanice SNB, jejíž zástupci navštívili několikrát školu a pohovořili si se žáky. K pololetí 1953 slíbili nejlepším žákům knižní odměny.
SRPŠ: Sdružení rodičů a přátel školy je založeno, není však nijak aktivní.
PO: Na podzim 1951 byla na škole založena pionýrská organizace. Vedoucím je Marie Šmahlíková z č. p. 43 Ves. V červnu 1952 vykonaly první 3 pionýrky pionýrský slib za účasti zástupců učit. sboru, KSČ, MNV, ČSM a rady žen.
Mimoškolní činnost učitelů: Alois Rynda, ředitel národní a mateřské školy, zastával v roce 1952 tyto funkce: předseda kulturní komise při MNV, osvětový referent a člen rady MNV, kronikář obce (jeho kronika získala v roce 1952 v okresní soutěži II. cenu), vzdělavatel hasič. sboru, místopředseda dozorčí rady Kampeličky, ředitel újezdní osvětové besedy, pomocník RSŠ, úsekový důvěrník XI. Úseku. Z jara 1952 provedl jako zástupce ONV revizi míst. Lidových knihoven ve svém obvodu (Sl. Rudoltice, Rusín, Koberno, H. Povelice).Vedl účetnictví školního stravování a školního spoření, řídil hudební soubor učitelstva osoblažského výběžku a pěvecký soubor Sokola, s nimiž vystoupil na několika vystoupeních v místě i okolí. Přitom hudební soubor shora uvedený předvedl tři tanga, skladby Al. Ryndy. V červnu 1952 byl předsedou zkušební komise při závěrečných zkouškách na střední škole v Osoblaze. Za svou činnost školní i mimoškolní dostal pedagogické odměny ve výši 20% (nejvyšší možná je 25%). Výzkumnému ústavu pedagogickému v Praze podal dva zlepšovací návrhy: na novou úpravu Třídních výkazů a universální stojan na vlastivědné obrazy.
 
Mateřská škola: byla umístěna v přízemí národní školy. Ředitelem je Al. Rynda, učitelkou Ludmila Špálková. Od 1. listopadu 1951 do 31. srpna 1952 byla škola uzavřena pro nemoc učitelky. Opět byla otevřena až 1. 9. 1952. Je v ní koncem roku 1952 zapsáno 29 dětí. Zaměstnání je stanoveno takto: 8 – 12, 13 – 17 hod. Hodiny pěstounky (neplně zaměstnané) převzala školnice Emilie Bjačková.
 
Ludmila Špálková vykonává tyto mimoškolní funkce: knihovník místní lidové knihovny, tajemník újezdní osvětové besedy, jednatel kulturní komise, jednatel SRPŠ.
 
Příslušnou střední školou je střední škola v Osoblaze, kam žáci dojíždějí vlakem. Následuje přehled žáků zdejší obce, kteří dojíždějí do střední školy v Osoblaze:
Školní rok 1948 – 49        11 žáků
    - „ -      1949 – 50        31 žáků
    - „ -       1950 – 51        21 žáků
    - „ -       1951 – 52        27 žáků
    - „ -       1952 – 53        30 žáků.
 
 
SOUTĚŽ KRONIK
 
K 31. 3. 52 byla radou KNV v Ostravě vyhlášena soutěž obecních kronik, do níž zdejší MNV přihlásil také tuto kroniku. Soutěž proběhla takto:
I.                   cena: Úblo, kronikář s. Jarosl. Horák
II.                II. cena: Sl. Rudoltice, kronikář s. Al. Rynda
III.             III. cena: Osoblaha, kronikář s. Al. Věžník.
Zdejší kronikář obdržel čestné uznání ONV a peněžitou odměnu 1 300 Kčs.
 
 
OPIS KRONIKY
 
V roce 1952 pořídil učitelský kolektiv národní a mateřské školy trojmo opis celé obecní kroniky na stroji. K tomuto opisu bude ještě pořízen opis zápisu za rok 1952 a svázané opisy budou zaslány ONV v Krnově, KNV v Ostravě a třetí bude uložen u místního národního výboru.
 
 
MLK
 
Místní lidová knihovna je umístěna v domě č. 85 Ves. Knihovníkem je opět Ludmila Špálková, učitelka mateřské školy. Knihovna vykazuje koncem roku 1952 724 přírůstkových čísel. V tomto roce byla provedena revize knihovny a část svazků (asi 50) byla vyřazena. Novými svazky je však stále doplňována. Koncem roku je stav tento:
Politických               75
Zemědělských         100
Přírodovědných           4
Technických                5
Zábavných               313
Pro mládež                  71
Celkem                    568 svazků
 
Některé svazky jsou však ve 2 – 3 výtiscích, takže skutečný stav svazků je vyšší.
Půjčuje se v úterý od 17.30 – 19 hod. V roce 1952 bylo 56 členů, kteří přečetli 1 121 knih. Na obec, která má 480 obyvatel (z toho asi 50 Řeků) je to jistě výkon velmi pěkný.
 
 
KULTURNÍ ČINNOST
 
Kulturní činnost v roce 1952 byla proti letům minulým slabší. MNV ve schůzi rady konané dne 3. 12. 1952 se usnesl opraviti dům č. p. 26 Městýs pro kulturní účely a místnosti použíti takto: 2 místnosti pro sňatky, 2 místnosti pro knihovnu a čítárnu, 1 místnost pro kulturní jizbu, 1 místnost pro pionýr, 1 místnost pro ČSM. Toto rozhodnutí bylo oznámeno ONV v Krnově.
Kulturní komise byla sestavena takto:
Alois Rynda za školy
Ludmila Špálková jako knihovník
Frant. Šrubař za ČSM
Václ. Zemba za JZD
Jos. Rychtář za KSČ
Mar. Hudečková za Sokol
Jar. Žák za SČSP.
(Podle zápisu rady MNV ze dne 12. 3. 52)
 
V přehledu se jeví kulturní činnost v roce 1952 takto:
Přednášky                     6
Divadla                         4
Estrády                          1
Akademie                      1
Veřejné cvičení             2
Taneční zábavy            12
 
Ochotníci z Bohušova sehráli 15. 3. Moliérovu komedii Jíra Danda aneb chudák manžel. Provedení bylo pěkné. Ve dnech 21. a 22. 3. hostovalo tu Vesnické divadlo z Prahy, které předvedlo Borise Lavreněva „Hlas Ameriky“ a hru Ant. Zápotockého „Vstanou noví bojovníci“. Hry byly velmi dobře sehrány a zanechaly v návštěvnících hluboký dojem.
Pro děti sehrálo Vesnické divadlo maňáskovou hru Fr. Smažila „Co se v lese sběhlo“.
Velmi hodnotná byl estráda Hudební a artistické ústředny z Ostravy dne 16. 5. 52, na níž vystoupili umělci z Prahy, Opavy a Ostravy. Předvedli krásná čísla zpěvní, hudební a artistická.
O lidových kursech ruštiny viz ve stati Újezdní osvětová beseda.
Hodnotná byla také akademie Sokola, uspořádaná dne 14. 6., na níž byla čísla hudbení, recitační a zpěvní i tělocvičná, zakončená jednoaktovou L. Stroupežnického „Zvíkovský rarášek“. V sólovém zpěvu se velmi dobře umístil zdejší správce polesí Staniol. Nandal. Učitelský soubor Osoblažska předvedl čísla hudební, mezi nimi 3 tanga Al. Ryndy. Pořad akademie byl ještě v červnu opakován v Bohušově a Dívčím Hradě.
Kulturní činnost byla úplně zastavena výskytem slintavky a kulhavky.
 
 
ÚOB
 
Újezdní osvětová beseda má sídlo ve Sl. Rudolticích. Správcem ÚOB je Al. Rynda, tajemníkem Ludm. Špálková. ÚOB se zapojovala ponejvíce do spolupráce s masovými organizacemi. Tak ve spolupráci se Sokolem uspořádala akademie, se SČSP uspořádala Lidové kursy ruštiny, do nichž se přihlásilo 27 osob. Kurs započal v říjnu 1952, avšak uzavřením obce následkem slintavky a kulhavky byly kursy až do konce roku zastaveny. Učitelem LKR byl Alois Rynda.
ÚOB byla zapojena do všech veřejných oslav, zájezdů cizích souborů k nám, propagační činnosti o žních apod. Obstarala nový horizont v ceně 3 394 Kčs, novou oponu za 4 611 Kčs, 2 reflektory za 7 808 Kčs a 2 specielní žárovky za 1 600 Kčs, takže v tomto roce byla scéna náležitě vybavena. Kromě žárovek, které platil MNV, byly všechny výlohy zaplaceny z výtěžku vlastních podniků ÚOB a kulturní komise v předešlých letech. Také na darech k náležitému vybavení scény se sešlo hodně (osobně agitoval správce ÚOB). Tak hasičský sbor daroval 1 500 Kčs, SČSP 2 000 Kčs, závodní organizace ČSSS 1 000 Kč, Sokol 2 000 Kčs, ČSM 1 000 Kčs a KSČ 2 000 Kčs, celkem 9 500 Kčs. Výše darů jistě svědčí o dobrém poměru místních občanů k ÚOB.
 
Správce a tajemník ÚOB provedli v zastoupení ONV prověrku místních lidových knihoven v celém svém obvodu.
 
 
OBYVATELSTVO
 
V přehledu uvádím počet a rozdělení obyvatelstva podle stavu koncem roku 1952:
Sl. Rudoltice                         356 obyvatel
Amalín                                    69
Nový Les                                32
Víno                                        16
Pelhřimovy                               1
Celkem                                  474 obyvatel
Podle zaměstnání je obyvatelstvo rozděleno takto (členové rodin pokud nejsou samostatně výdělečně činní, jsou zařazení podle zaměstnání otce):
Obor:                                               počet                                       %
Družstevníci                                       148                                       32
Dělníci                                                 26                                         5
Státní a veřejní zaměstnanci                53                                        11
Zaměst. nár, kom. a druž. podniku      15                                          3
Samostatně hospodařící                       28                                          6
Zaměstnanci ČSSS                             170                                         36
Zaměstnanci ČSSL                                8                                           2
Důchodci                                              26                                          5
                   
474                                                                                   100
Kromě Čechů a Slováků je tu asi 50 Řeků, několik Bulharů a Němců.
 
 
HLAVNÍ ODVODY
 
Hlavní odvody branců se konaly v Krnově dne 10. 3. 1952. Zúčastnilo se jich 6 branců zdejší obce za vedení předsedy MNV. Všichni branci bylo odvedeni.
 
 
1. MÁJ
 
Pro májové oslavy byl zdejší okres rozdělen do 5 májových středisek: Krnov, Albrechtice, Sl. Rudoltice, Osoblaha a Jindřichov. Ve zdejším obvodu zúčastnily se oslav tyto obce: Bučávka, Dívčí Hrad, Dolní a Horní Povelice, Hrozová, Koberno, Liptaň a Rusín. K řádnému zajištění průběhu oslav byl zřízen Májový výbor, jehož předsedou byl Al. Rynda. Májovému výboru pomáhaly komise organizační, propagační, výtvarná a hospodářská. Osobní agitace se zúčastnilo několik dvojic, které navštívily každou domácnost. Průvod se seřadil u kostela, odkud s hudbou, písněmi a provoláváním hesel prošel obcí na náměstí, kde se seřadil před tribunou. Al. Rynda zahájil oslavy, po vztyčení vlajek za zvuků hymny československé a sovětské, načež hlavní řečník s. Zdeněk Zajíc, vedoucí tajemník KV ČSM, promluvil o významu dne. Zástupce Řeků a masových organizací pozdravili potom Svátek práce. Slavnost byla zakončena Písní práce a Internacionálou. Odpoledne konala se lidová veselice. Průvodu se zúčastnilo 705 osob.
Z oslavy byl s. presidentu republiky zaslán tento telegram:
 
 
President republiky Klement Gottwald
                                                                                          Praha
     Vážený soudruhu presidente!
Občané Slezských Rudoltic a okolí shromáždění u příležitosti oslavy 1. máje zasílají Vám upřímné projevy oddanosti. Semknuti kolem naší rodné Komunistické strany Československa a vedení Vámi půjdeme vpřed k socializaci vesnice a tím k socializaci celé naší vlasti.
Ať žije světový mír! Ať žije jeho přední bojovník Stalin! Ať žije veliký Sovětský svaz!
 
 
 
SČSP
 
Svaz československo- sovětského přátelství, odbočka ve Sl. Rudolticích, čítal koncem roku 1952 78 členů. Předsedou byl s. Jarosl. Žák, jednatelem s. Jarosl. Stanke (člen SNB).
SČSP uspořádal vinobraní a zapojoval se s jinými masovými složkami do kulturní práce v obci. Spolupracoval při oslavě Dne armády (se Svazarmem), s OV SČSP uspořádal film. představení „Život rostlin“. O žních jeho členové vypomáhali místnímu JZD a ČSSS. Uspořádal s jinými složkami štafetu k 19. sjezdu KSSS a byl hlavním organizátorem Lidových kursů ruštiny. Vedl „Měsíc československo-sovětského přátelství“ od 7. 11. – 12. 12. I když plán „MČSSP“ byl funkcionáři řádně sestaven, nemohl být proveden v celém rozsahu pro uzavření obce výskytem slintavky a kulhavky.
Dále uvádím znění zdravice, které nesla štafeta k 19. sjezdu VKS (b):
 
 
Sovětské lidu!
U příležitosti 35. výročí Velké říjnové revoluce přejeme lidu Sovětského svazu mnoho úspěchu v budování komunismu v jejich vlasti. Nechť žije a vzkvétá veliký Sovětský svaz! Nechť žije veliký Stalin, přední bojovník za světový mír!
K uctění 35. výročí Velké říjnové revoluce se místní národní výbor zavazuje:
Všemi silami uspíšiti cestu občanů Slezských Rudoltic k socializmu tím, že bude podporovat všestranně práci místního JZD, aby sílilo a vzkvétalo a stalo se vzorem okolním JZD.
 
 
OBECNÍ SAD
 
Obecní sad není ještě dokončen. V roce 1952 byl dohledem pověřen Frant. Kreisel z č. p. 45. Vysazené stromky značně utrpěly okusem zajíců v zimním období 1951 – 52. Na podzim 1952 byly všechny stromky ovázány smrkovými větvemi, takže lze předpokládati, že letos nebudou škody, způsobené zajíci, tak veliké.
 
 
SBÍRKA PRO KOREI
 
V měsíci březnu 1952 byla mezi místními občany uspořádána sbírka pro pomoc Korei.Tato sbírka vynesla 6 118 Kčs. K výši této sumy značně přispěli Řekové a to částkou 2 640 Kčs.
 
 
LIDOVÁ BÁSNÍŘKA
 
Na č. p. 54 Ves žije Jana Šablatíková, zvaná mezi lidem „Johanka“. Občas stvoří některou báseň, z nichž nejpěknější níže uvádím. Několik básní poslala také do Čsl. rozhlasu v Ostravě, kde jí některé básně pochválili. Posuďte sami její výtvory. K tomu podotýkám, že jmenovaná nemá žádných škol (kromě obecné). Má asi 50 let.
 
 
Naše družstvo
 
Družstvo u nás založili                                      Společná práce je snadná,
mnozí se na to těšili.                                          námaha tu není žádná.
Teď se všichni přesvědčili,                                Výsledek je zaručený:
že se vůbec nemýlili.                                          Národ bude spokojený.
 
 
Zimní
 
Když napadne bílý sníh,                                     Dětičky se radují,
nelze jíti v závějích.                                           sáňkují a lyžují.
Vezmu sobě lopatu,                                            Ani hladu nemají,
chodník dělám před chatu.                                  když je domů volají.
 
Zazní milé rolničky.                                            Jak přijde ten zimní čas
S pluhem jedou koníčky,                                    v přírodě je plno krás.
sedlý snížek orají,                                               Na bruslích a se sáněmi
cesty sjízdné dělají.                                             Sejdeme se všichni zas.
Hory a lesy zelené
 
Hory a lesy zelené,                                              Lesní plody nás vábily
nade vše jste mi milené,                                      a mnoho lidí živily.
pro lid jste velká dobrota.                                   Veverky tady skákaly,
Zde strávil jsem kus života.                                 v zeleň stromů se skrývaly.
 
V mládí, když počal jsem já žít,                          Když svět mě vzal, co měl jsem rád,
má radost byla k horám jít,                                  k horám šel jsem se vyplakat.
kde ptáčci libě zpívali,                                        A srdce bolem zraněné
jak by nás k horám vítali.                                    odešlo klidné – zhojené.
 
Než zajdu v kraje vzdálené
k vám chci, vy hory zelené!
A v milém, tichém šumění
život se v radost promění.
 
 
Čtvero ročních časů
 
Jaro, kde jsi bylo?                                                Zařinčely kosy.
Až dosud jsem spalo!                                           To je lidé brousí
Slunce mne z toho snu                                          a trávu na lukách
Náhle probudilo.                                                   sekají za rosy.
 
Ptáčkové zpívají,                                                  Ještě vidět kopy
všichni se radují                                                   a už jsou tu snopy,
družstevníci v poli                                               pracujeme vesele
ořou, zasívají.                                                      a stavíme mandele.
 
Vrbové větvičky                                                  Pak přijdou vzpomínky!
pouštějí kočičky,                                                  Slaví se dožínky!
aby se těšili                                                          Moc dobrých koláčů
malí i dospělí.                                                      napekou maminky.
 
Líhnou se kuřátka,                                               Podzim se stěhuje.
žluťounká housátka,                                            Příroda maluje.
v zahradě skákají                                                 Vítr té okrasy
veselá kůzlátka.                                                   brzy ji zbavuje.
   
Všichni se radují!                                                Suší se otava, 
Vždyť jaro milují!                                               ovoce dozrává,
na zašlou už zimu                                                vlaštovka k odletu
dlouho si stěžují.                                                 děti své svolává.
 
Jaro dosloužilo                                                    Vozíme brambory
léto nastoupilo,                                                    krecht a komory,
slunce jeho příchod                                             naposled i řepa
hned nám ohlásilo.                                              Dává se do sklepa.
 
Všechno je schováno,                                         Vrabci cvrlikají,    
zaseto, zoráno,                                                     pod okny čekají.
nachystáme dřeva                                                Nemá je nikdo rád.
vždyť ho bude třeba.                                           Trápí je často hlad.
 
Příroda na zimu                                                   Mráz okna zkresluje.
dostává peřinu,                                                    Mládež se raduje.
aby mráz neškodil                                               V horách je sněhu dost,
loukám a ozimu.                                                  dobře se lyžuje.
 
                                          Slavíme vánoce
                                          a rok je u konce.
                                          Všechno dobré sobě
                                          přejem v Novém roce!
 
 
Fialka
 
Fialinka malá                                                        Z města i vesnice
kvete záhy z jara,                                                  trhá jich tisíce,
přelíbezně voní,                                                    velcí i dětičky
každý rád se skloní                                               dělají kytičky.
k matce zemi pro ni.
 
                                  Podle ní se řiďte,
                                  za pýchu se styďte.
                                  Neboť domýšlivý,
                                  ten za nic nestojí.
                                  Každý se mu vyhne,
                                  všichni se ho bojí.
 
 
Sněženka
 
Sněženka je skromná,                                             Květinko ty milá,
chudičká a drobná,                                                  jak snížek jsi bílá.
jenom se tetelí                                                         z tebe jsem na jaře
s sněhem se přátelí,                                                 do své kanceláře
jménem je mu rovná.                                              první kytku vila.
 
 
FARA. NÁBOŽENSKÉ POMĚRY
 
V obci je římskokatolický farní úřad na č. p. 2 Ves (jako v letech minulých). Vede jej farář Dr. Jan Blaschke, který spravuje také farní úřad v Hrozové. Vyučuje řím. katol. náboženství na národních školách v místě, Hrozové a Rusíně. Novinkou ve vyučování náboženství je ministerský výnos, platný od 1. 9. 1952, podle něhož rodiče přihlašují své děti k vyučování náboženské výchově na zvláštním tiskopise. Přihlásit se lze jen na začátku školního roku, vystoupit z vyučování náboženství lze však kdykoliv. Účinek tohoto výnosu se na zdejší škole projevil takto: Ze 42 žáků zdejší národní školy jsou 4 Řekové, kteří podle pokynů řecké samosprávy do náboženské výchovy nechodí. Ze zbývajících 38 žáků chodí do náboženské výchovy 30 žáků.
 
 
SŇATKY
 
Karel Tichavský a Anna Máchová
Čeněk Kunc a Marie Chasáková
Milosl. Bjaček a Emilie Tvardková
Bohumil Šianský a Zlatosl. Kociánová.
 
 
NAROZENÍ
 
Alois Adamčík
Marian Hudeczek (Víno)
Jaroslav Baďura
Hana Jánošíková
Adam Švihora
Marie Motlová.
 
 
ÚMRTÍ
 
Terezie Hradilová
Marie Šmahlíková.
 
 
MATRIKÁŘ
 
Matrikář v roce 1952 byl opět Václav Zemba, tajemník MNV. Do matrik, uložených u MNV, zapisuje všechna narození, úmrtí a sňatky v obvodu své působnosti. Obvod tvoří obce Sl. Rudoltice, Koberno, Hrozová, Rusín. Je přítomen při všech sňatcích. Ostatní zápisy dělá podle písemného hlášení porodních asistentek a ohledacích listu. Funkce matrikáře je placená. Obřadní síň pro svatby je na MNV v č. p. 85 Ves.
 
 
RYBNÍK
 
Z jara 1952 bylo započato s nadržováním vody v rybníce, takže někdy v květnu byl rybník značně naplněn. Jeho široká lesklá hladina vábila nejen vodní ptactvo, ale i místní občany, kteří tam trávili nedělní odpoledne. Byla také přivezena rybí násada v podobě docela pěkných kaprů. Pojednou však počala se hráz v některých místech trhat. Praménky vody na venkovním úpatí hráze byl stále silnější a silnější, trhliny byly stále širší a tak nebylo vyhnutí, než rybník vypustit, aby snad nedošlo k úplnému protržení hráze. Násada byla pochytána a odvezena. Některé kusy uhynuly a kostry byly vlnami zaneseny. Někdy v době žní byl již rybník úplně prázdný a zůstal tak až do konce roku 1952.
 
 
 
ROZHLAS
 
Místní rozhlas byl s úspěchem používán po celý rok a to nejen místním národním výborem pro rychlé informování občanů, ale všemi místními organizacemi, hlavně JZD. V době uzavření obce výskytem slintavky a kulhavky ve dnech 11. 11. 1952 – 6. 1. 1953 používáno bylo rozhlasu také k informování žáků, kteří nemohli do školy docházeti. Jednou týdně informoval ředitel školy žáky a jejich rodiče o tom, o čem se mají doma učit, aby nezůstali pozadu. Na zahájení a ukončení vysílání hraje místní rozhlas reprodukovanou hudbu, k tomu účelu má místní rozhlas vlastní diskotéku se 48 gramodeskami. Až na menší poruchu v ústředně pracoval místní rozhlas po celý rok 1952 spolehlivě.
 
 
SLINTAVKA A KULHAVKA
 
Dne 10. listopadu 1952 byla úředně zjištěna v kravíně JZD na č. p. 23 slintavka a kulhavka. Okresní veterinář nařídil ihned nejpřísnější bezpečnostní opatření, aby se zamezilo šíření nákazy. Veškerá doprava byla zastavena. Po několik dní asi vlaky na nádraží ve Sl. Rudolticích nezastavovaly, zvolně projížděly nádražím bez zastávky. Děti nesměly dojíždět do střední školy v Osoblaze, ale prostřednictvím ředitele národní školy v místě dostávala domácí úkoly zasílané sem ředitelstvím střední školy. Děti ze zamořených usedlostí nesměly chodit ani do národní školy. Téměř 40 % dětí národní školy zůstalo doma, Amalín celý. (Do Amalína se slintavka nedostala.) Jejich vyučování bylo zařízeno místním rozhlasem. Dělníci nesměli za prací odjížděti z obce, zakázán volný pohyb koz, drůbeže, psů. Uzavřeno kino, kostel, zakázány veškeré schůze, kursy, školení a vůbec shromažďování osob. Přes silnici u hřbitova byla postavena dřevěná zábrana a silnice z obou stran posypána vápenným prachem. Podobné zábrany byly i na silnici ke Kobernu a Pelhřimovům. Zavedena všestranná desinfekce. Dne 14. 11. rozšířila se nákaza i na ČSSS, brzy nato byla zjištěna v Osoblaze. Navštívila i jiné obce okresu. Některá opatření byla později zmírněna, ale většina z nich trvala až do 6. ledna 1953, kdy byla odvolána úplně. Uhynutí nebylo.
 
 
SVAZARM
 
Svaz pro spolupráci s armádou (zkráceně SVAZARM) byl ve Sl. Rudolticích založen 15. 5. 1952. Jeho úkolem je brannou výchovou tělovýchovou a politickou výchovou připraviti nastávající vojáky k obraně vlasti. Jeho n)členy byli ovšem i záložníci z řad mužstva i důstojníků jakož i ženy. Koncem roku čítal Svazarm 35 členů, z toho 4 ženy. Obvod Svazarmu zahrnoval kromě Sl. Rudoltic obce Hrozovou, Rusín, Koberno a Horní Povelice. Členové Svazarmu konali 1x týdně pravidelná cvičení. Za zmínku jistě stojí, že v roce 1952 téměř všichni mladí příslušníci Svazarmu získali TOZ (Tyršův odznak zdatnosti).
Svazarm vystoupil ve větším měřítku dne 5. 10. 1952 při oslavě „Dne armády“. Toho dne se u lesní správy (č. p. 55) shromáždil dosti značný průvod ze členů Svazarmu, Sokola, ČSM, hasičů z místa i okolí a skupina vojáků z Krnova. Průvod prošel vesnicí na hřiště, kde byl na programu skok vysoký, daleký, vrh koulí, granátem, cvičení žen, běh hlídek apod. Nakonec byla předvedena ukázka útoku a obrany za použití cvičných nábojů. Slavnost byla zakončena rozdělením odznaků TOZ. Škoda, že deštivé počasí bylo příčinou malé účasti obecenstva. Téhož dne večer konal SČSP vinobraní v sále komunálních podniků č. p. 10 Městýs.
 
 
 
CENY POTRAVIN
 
Ceny potravin letos neuvádím neboť jsou tytéž, jako v roce 1951.
 
 
BAŽANTNICE
 
V bažantí chovné stanici v Dívčím Hradě nastala změna. Ze 4 voliér pro chov bažantů byly 2 voliéry přemístěny do bažantnice v Židlochovicích. Bažantnici převzala myslivecká společnost „Bažant“, jejíž členové jsou většinou z Krnova, částečně i z okolních obcí. Nyní se v bažantnici provádí volný chov bažantů (v přírodě).
 
 
RYBÁŘSTVÍ
 
Lidový rybářský spolek v Krnově má ve zdejší obci 4 členy. Jejich vedoucím – porybným je Jarosl. Žák, který kontroluje rybáře a podává různá hlášení rybářskému spolku do Krnova. Celoroční rybářský lístek stojí 400 Kč. Z ryb se vyskytují v našich vodách tyto: pstruh obecný a duhový, jelec (tloušť), štika, parma, podoustev, okoun, lín, kapr, plotice, proudník, úhoř. Také raci se vyskytují.
 
 
LKR
 
Z popudu místní odbočky SČSP byly obnoveny lidové kursy ruštiny. Přihlásilo se do nich 27 posluchačů, což je na zdejší obec velký úspěch. Učitelem LKR je Al. Rynda, ředitel národní školy. Vyučuje se 1x týdně po 2 hodinách v klubovně KSČ. Kursy byly zahájeny 14. 10. 1952. Výskytem slintavky a kulhavky byly i LKR postiženy. Vyučování bylo dnem 10. 11. přerušeno a teprve od 13. ledna 1953 mohlo býti pokračováno.
 
 
SOKOL
 
Sokol v naší obci se v roce 1952 vyznamenal tím, že mnoho jeho příslušníků složilo letos TOZ (Tyršův odznak zdatnosti). Hlavní zásluhu na tom má Jan Coufal, člen okresního výboru Sokola v Krnově, který v roce 1952 působil v obci služebně u SNB. Z jeho popudu bylo přikročeno koncem srpna k plnění prvních disciplín. K plnění TOZ se přihlásili muži i ženy z řad Sokola i Svazarmu. Do konce roku 1952 získalo TOZ 14 děvčat (resp. žen) a 14 mužů. Tím splnil Sokol v Rudolticích stanovený plán na 415 % a umístil se v krnovském okrese na prvním místě.
Uvádí jména těch, kteří získali TOZ: Marie Šmahlíková, Eva Šišková, Marie Tomanová, Marie Hudečková, Ludm. Špálková, Marie Žáková, Marie Šrubařová, Anna Jandíková, Božena Valchářová, Štěpánka Rychtářová, Dagmar Hrubešová, Jarm. Niedobová, Elli Jimnopulu, Anna Reková.
Z mužů jsou to tito: Václa Zemba, Jos. Sršeň, Stanisl. Gerlich, Ladisl. Hamáček, Štefan Papaj, Ladisl. Školnikov, Václav Bačovský, Frant. Košťák, Jos. Šimek, Lad. Krčma, Jos. Rychtář, Stan. Kupčák, Ed. Kučera, Oldř. Bílek.
Mimoto má 1 žena a 7 mužů TOZ nedokončený. Z uvedeného je zřejmo, že v plnění TOZ se občané zdejší skutečně vyznamenali. V rámci plnění TOZ odpracovali účastníci 1520 hodin (na různých brigádách).
Výbor Sokola zůstal v celku nezměněn. Cvičilo se místnosti starého MNV, č. p. 40 Městýs. Hlavní překážkou rozmachu místního Sokola je mimo jiné to, že není řádné tělocvičny. Zdá se, že s tímto nedostatkem bude Sokol ještě dlouho zápasit.
Z činnosti Sokola v roce 1952 je třeba uvést veřejné cvičení v zámeckém parku, pak zdařilá akademie, která byla též předvedena v Bohušově a Dívčím Hradě. Dále je to žňová výpomoc ČSSS a JZD a pomoc JZD při sklizni řepy. V roce 1952 byla též pořízena nová žíněnka.
 
 
JARMARK - KOLOTOČ
 
Významnou událostí v roce 1952 byl též První družstevní jarmark družby, který se konal na náměstí dne 5. října 1952. Bylo tam postaveno 19 stánků s nejrůznějším zbožím, jako textil, železné výrobky, knihy, hračky aj. Navštívilo jej hodně lidí z celého Osoblažska. V té době byl také na náměstí kolotoč (asi 3 týdny).
 
 
DRUŽSTEVNÍ PRÁDELNA
 
Družstevní prádelna vykazuje v roce 1952 poněkud nižší výkon než v roce předešlém. Bylo to způsobeno hlavně tím, že na pračce a jiném strojovém zařízení prádelny byly časté poruchy, takže prádelna nebyla využita tak dokonale jako loni. Přesto však pralo v roce 1952 185 žen svoje prádlo v prádelce. Celkový příjem činil 15 120 Kčs. Jde do pokladny JZD.
Dozor nad prádelnou má paní Růžena Špičáková, která v tomto domě bydlí. Praní není drahé. Družstevníci platí za 1 hodinu použití prádelky 20 Kčs, nedružstevníci 25 Kčs. V tomto poplatku je započteno použití všech strojů včetně pohonu, osvětlení a otopu. Hlavní závadou je nažloutlá studniční voda, která se k praní nehodí. Zákazníci si proto nosí vodu ze studny u ČSSS nebo u č. 53 Městýs (býv. dlouhý hostinec u mostu). Kdyby tato závada byla odstraněna, byla by prádelna mnohem více vyhledávána.
V roce 1952 prali tu občané nejen ze Sl. Rudoltic, ale i z Amalína, Nového Lesa, Rusína, Hrozové a Kašnic.
 
 
MAV NF
 
V druhé polovině roku byl předsedou místního akčního výboru národní fronty Adolf Hudeček, poštmistr. Asi v polovině roku 1952 převzal předsednictví Miloslav Hruboš, zaměstnanec ČSSS. Jednatelem v této době se stal Frant. Švehla, trafikant.
Akční výbor schvaluje kandidátku nového MNV, výbor JZD, Sokola aj. masových organizací. Organizoval veřejné oslavy, jako Mezinárodní den žen, 1. máj apod. Provedl v roce 1952 sbírku „Pomoc korejskému lidu“. Dne 27. 9. 1952 byla provedena reorganizace AV v tom smyslu, že členy AV se stali předsedové všech masových organizací. KSČ vysílá do AV členy výboru místní organizace.
Schůze AV se konají podle potřeby.
 
 
TRESTNÍ KOMISE PŘI MNV
 
Od ledna 1952 byla zřízena při MNV trestní komise. Její členové jsou: Martin Pargač, Josef Zemba a Adolf Hudeček.
Pravomoc trestní komise se vztahuje na tyto případy: polní a lesní pych, ochrana myslivosti, ochrana rybářství, ochrana ptactva a zvířat užitečných pro zemědělství, ochrana zvířat proti týráni, nesplnění oznamovací povinnosti, poškozování veřejných vyhlášek, ochrana vyučování, ochrana veřejných zábav, překročení uzavírací hodiny, urážky na cti.
V roce 1952 byly projednávány: 1 urážka na cti, 2x ochrana vyučování, 1x ochrana zvířat proti týrání. V pokutách uloženo 950 Kčs.
 
 
STAV HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT
 
Níže uvádím stav hospodářských zvířat k 28. 9. 1952:
 
Majitel                                   hovězí              prasata      ovce a berani         slepice a kohouti
ČSSS                                       496                  525
JZD                                          284                  366                                           1 133
Členové JZD                             62                   111                    66                      876
Soukromé zem. závody             42                     34                                              145
Nezemědělci                                1                      4                       1                        55
Celkem                                    885                 1 040                    67                  2 209
 
Pozn: Soukromé zemědělské závody jsou v Novém Lese.
 
 
TRAFIKA
 
Stanoviště trafiky a osoba trafikantova nedoznaly v roce 1952 změn. Vzhledem k tomu, že kuřivo je nyní prodáváno i v hostinci, nelze letos tak přesně zjistit stav prokouřených peněz jako v letech minulých.
 
 
NEJSTARŠÍ OBČANÉ
 
Nejstaršími občany ve Sl. Rudolticích jsou:
Veronika Chasáková, nar. 1871, Nový Les
Františka Ryndová, nar. 1871, 64 Ves
František Kreizel, nar. 1873, 45 Ves
Božena Čelišová, nar.1879, 28 Ves
Mikuláš Dobiáš, nar. 1880, 15 Amalín
Josef Moravec, nar. 1880, 47 Městýs.
 
 
LETECKÁ BITVA 1944, DOPLNĚK
 
Doplněk k oddílu „Exhumace amerického letce“.
Někdy v roce 1951 mi Frant. Hodinář ze Vsi č. p. 90 odevzdal německou „Školní kroniku“ obecné školy z Nového Lesa (Schulchronik – Schulleitung Neuwald). V této kronice na str. 52 je tento zápis, jejž uvádím v doslovném znění: Am 7. Juli überflogen feindliche Flugzenge unseren Ort und warfen Flugzettel und Staniolstreifen ab. Über unseren Gemeinde griffen 4 deutsch Jäger ein feindliches Flugzeng au. Das bremendu feindliche Flugzeng stüzte Winter der Felcheukoppe ab, einer von den feindlichen Fliegern sprang mit dem Fallschirm über unsere Gemeinde ab. Er murde auf der Wiese vonFuchs tot aufgefunden. Der Fallschiren lag weiter unten am Dorfende. (Weiteres siche Gemeindechronik!)
Volně přeložena do češtiny: Dne 7. července přeletěly nepřátelské letouny naši obec a shodily letáky a staniolové pásky. Nad naší obcí napadly 4 německé stíhačky nepřátelské letadlo. Hořící nepřátelské letadlo se zřítilo za Felchenkoppe (hora jihozápadně od Nového Lesa), jeden z nepřátelských letců vyskočil s padákem nad naší obcí. Fuchsem byl nalezen na louce mrtev. Padák ležel dále na dolním konci vesnice. (Dále viz Obecní kronika!) Tato však nebyla nalezena.
 
 
STÁTNÍ PODNIKY
 
V obci jsou zastoupeny tyto státní podniky:
ČSD – Československé státní dráhy: mají v obci nádraží a skladiště pro nákladní zboží. Osobní dopravu obstarávají staré a nové motorové vozy. Nákladní dopravu obstarávají parní lokomotivy.
Od 25. 1. 1952 bydlí v budově zaměstnanec ČSD Vladimír Moro. Jeho manželka zastává funkci komerční jednatelky. Podle odhadu nastupuje ve Sl. Rudolticích do vlaku asi 14 000 osob ročně.
Amalín nemá čekárny, proto MNV žádal v roce 1952 zřízení čekárny pro Amalín. ČSD z Olomouce odpověděly (přípis ze dne 13. 11. 52) v tom smyslu, že první pětiletka je zaměřena k budování průmyslu a ČSD provádí jen nejnutnější opravy a údržbu. Jakmile však situace dovolí, bude čekárna postavena.
 
ČSSS – Československé státní státky, statek Albrechtice, hospodářství Sl. Rudoltice, obhospodařují asi 1 000 ha. Pozemky mají v katastru Sl. Rudoltice, Pelhřimovy, Víno, Hrozová a Dolní povelice.
Od 1. 1. 1952 je správcem Vladimír Pavlík, který byl posledně správcem ČSSS v Dívčím Hradě. Jeho zástupcem je Stanislav Motl. Vedoucí skupiny rostlinné výroby je Stanislav Doležal, vedoucí skupiny živočišné výroby je Stanislav Špidla. Zaměstnanci ČSSS jsou jednak Češi a Slováci, pak Řekové a ojediněle Bulhaři, celkem asi 70 stálých zaměstnanců. O žních vypomáhali také Řekové z Piskořova a místní občané.
Plnění dodávek v roce 1952: obiloviny 100%, maso 96 %, mléko 57 %.
Hospodářství Rudoltice soutěžilo s hospodářstvím Dívčí Hrad v provedení jarní a žňových prací. Zdejší hospodářství se umístilo ze všech hospodářství ČSSS Albrechtice na prvém místě a získalo krásnou putovní standartu s vyšitým nápisem: „Nejlepším pracovníkům za budování socialismu v zemědělství v okrese Krnovském. ČSSS v M. Albrechticích.“ Správce Pavlík dostal od závodní rady státních statků v Albrechticích čestné uznání za vzorné plnění úkolů v zemědělství.
O žních 1952 pracoval na polích statku sovětský kombajn S6, tažený pásovým traktorem. Dobře se osvědčil. Za 1 ½ hodiny posekl a vymlátil 1 ha. Obsluhovali jej tři lidé: kombajnér, pomocník a traktorista.
Na podzim pracoval na polích kombinovaný vyoravač řepy_ vyorává řepu, oklepává ji z hlíny a sype na hromádky. Za den zpracuje 3 ha řepy. Dá se použít ke sklizni cukrovky, krmné řepy i ke sklizni brambor.
Dnem 10. 11. 1952 byly státní statky postiženy slintavkou a kulhavkou. Slintavkou hovězí dobytek vyjma telat, kulhavkou prasata. Uhynulo asi 30 selat. Slintavka způsobila ztráty na váze a pokles mléka.
Na hospodářství je vysazeno nově 800 ks meruněk a 2 300 ks jabloní.
V roce 1952 pomáhaly statky místnímu JZD při žních tím, že zapůjčily parní mlátičku a vypomohly i při sklizni brambor svými zaměstnanci (Řeky).
Mzdy zaměstnanců činí průměrně 5 600 Kčs, maximálně 14 – 15 000 Kčs měsíčně.
 
ČSSL – Československé státní lesy. Správcem polesí byl Stanislav Nandal (č. p. 55 Ves), který tragicky zahynul 5. 11. 1952 (viz dále!). Jako hajný byli: Filip Zátopek, Sl. Rudoltice 69 Ves a Ladislav Králík z Bučávky.
K těžebnímu závodu v Krnově patřili tito hajní: Bohuslav Hudeczek (Víno) a Jan Liďák (Nový Les).
Při lesních pracích vypomáhali velkou měrou Řekové z Piskořova, kteří jsou stálými zaměstnanci lesního hospodářství. V zalesňovacích pracích pomáhali také žáci střední školy z Osoblahy, kteří zdejšímu polesí odvedli hodně žaludů, semene lípy, jeřabiny a pecky. V plnění plánu se polesí Rudoltice umístilo v rámci albrechtického ředitelství na 2. místě.
Tragický případ Stanislava Nandala, správce polesí Rudoltice, rozrušil obec i široké okolí, proto se o něm zmíním podrobněji. Dne 4. listopadu 1952 odpoledne kolem 15,30 hodin odešel jmenovaný do lesa směrem k Amalínu. Měl kolo, pušku a svého mladého honicího psa. Manželka byla tehdy v rodinné záležitosti u své matky v Nivnici. Proto také nikdo nevěděl, že se jmenovaný večer nevrátil. Dopoledne se po něm sháněli hajní a také Ing. Mareš z Opavy, který přijel v úřední záležitosti. Když ani do 12. hodiny polední nebylo o něm zpráv, vypravili se 2 členové SNB, 3 hajní a již zmíněný ing. Mareš z JNV Opava. Člen SNB Josef Rychtář znal místo v lese, kde si obyčejně správce polesí nechával kolo a dále šel již pěšky. Na tomto místě bylo také kolo skutečně nalezeno. Pátrací skupina dala se tedy do prohledávání lesa mezi Novým Lesem a Horními Popelicemi. Asi 2 hodiny chodili marně. Začínalo se šeřit. Proto se vraceli pomalu zpět lesem (směrem k Hodickému dvoru). Tu najednou člen SNB Josef Rychtář nalezl u lesní cesty hubertus, čepici a pravý vysoký gumák. Nedaleko byla puška. Veliká kaluž krve naznačovala tragedii. Krvavá stopa vedla po lesní cestě směrem k Novém Lesu. Asi 100 m od místa zranění byl nalezen levý gumák, dále pak hrozně zkrvavené spodky. O něco dále ležely rajtky. Opodál nalezen konečně sám správce polesí. Štěkotem psa se asi probral ještě na okamžik z bezvědomí, neboť mírně pohnul hlavou směrem k přicházejícím. To bylo již asi 15,30 hod. Strašná jeho tragedie trvala tedy asi 24 hodiny. Ke kraji lesa měl přibližně 40 m a od nejbližší obydlené chalupy v Novém Lese byl vzdálen asi 200 m. Jeho honicí pes seděl u něho. Záchranná skupina mu poskytla první pomoc a hned telefonovala z Nového Lesa pro sanitní suto. Při převozu do krnovské nemocnice však jmenovaný skonal.
Šetřením bylo zjištěno, že pravděpodobně nešťastnou náhodou prostřelil si z vlastní kulovnice, ráže 6,52 mm, současně pravou nohu pod kolenem a pravou ruku v předloktí. Kosti v obou končetinách byly kulí přeraženy, takže zraněný byl odkázán jen na levou nohu a levou ruku, na níž měl z nehody v předešlých letech utrženy dva prsty. Nezbylo mu tedy, než se plaziti za pomocí levé nohy a levé ruky po levém boku. Co na této křížové cestě, dlouhé 800 m , vytrpěl, nikdo se nedozví. Tak ve věku 32 let zahynul správce polesí Stanislav Mahdal.
Dne 8. listopadu rozloučili se sním ve Hřbitovní kapli v Krnově jeho přátelé a známí jak ze Sl. Rudoltic tak i zaměstnanci ředitelství lesního závodu v Albrechticích a v Krnově. Velmi pěkně byli zastoupeni i jeho přímí zaměstnanci – Řekové z Piskořova – kteří přes velkou nepohodu dostavili se v počtu přes 40 osob. Po krátkých smutečních obřadech byl zesnulý převezen autem do své rodné Nivnice k věčnému odpočinku.
 
 
 
 
NÁRODNÍ PODNIKY
 
STS – Strojní traktorová stanice, n. p. , středisko Sl. Rudoltice, má sídlo na č. p. 57 Ves. Založena byla na podzim 1951 a pracovalo v ní zprvu 5 traktoristek. V roce 1952 měla 6 traktoristů za vedení 1 brigadýra a hospodářky, jejíž funkci zastávala paní Růž. Mahdalová. V jarních pracích 1952 se středisko umístilo z 9 středisek okresu krnovského na 1. místě. Rovněž ve žňových pracích plnilo dobře svoje úkoly. Pracovalo pro 3 JZD_ Rudoltice, Koberno a Bučávku, pomáhalo také polesí Rudoltice a soukromníkům v Novém Lese. Provádělo veškerou přípravu půdy k setí, senoseče, žně, vyorávání brambor a řepy, výmlat, podzimní a zimní orbu, také dovoz materiálu JZD i soukromníkům. Denní norma pro sečení pšenice byla 5 ha, traktorista Boh. Šiánský ji zvedl až na 9 ha. Novými stroji mohlo býti dosaženo i vyšších výkonů.
 
 
ČSP
 
Československá pošta: její umístění a obsazení nedoznalo změn.
 
 
JAS
 
Prodejna obuvi JAS je opět umístěna v domě č. p. 9 Městýs. Od 1. ledna 1952 má změněný název na „Oděvní obchod“, n. p. I tento název nebyl konečný a byl od 28. listopadu 1952 změněn na „Jednota“, družstevní podnik.
Také ve vedení podniku byly změny. Andělu Čadovou vystřídala v dubnu 1952 Arnošta Bělíková a tuto opět od září 1952 Helena Holubová.
 
 
UHELNÉ SKLADY
 
Uhelné sklady čs. dolů, prodejna Krnov, pobočka Sl. Rudoltice, byly v roce 1952 opět na č. p. 68. Vedoucím byl opět Vladimír Kočina.
 
 
OBNOVA
 
Obnova, n. p. byla umístěna v domě č. p. 38 Městýs, kde je poštovní úřad. Vedoucím byla Štěpánka Rychtářová. Obnova přijímala do opravy koženou i gumovou obuv a punčochy. Byla otevřena každou středu.
 
 
DRUŽSTEVNÍ PODNIKY
 
Jednota – textil nedoznala změn asi v umístění ani v osobě vedoucí.
 
Jednota – obchod smíšeným zbožím  rovněž nevykazuje změn.
 
Jednota – výsek masa, dojíždí do obce z Liptaně 2x týdně. Vysekává maso v domě č. p. 38 Ves.
 
Snaha je opět umístěna v domě č. p. 82 Ves. Nastala změna jen v osobě vedoucího, jímž je nyní Zuzaňák z Janova.
 
JZD – Jednotné zemědělské družstvo Viz o něm ve zvláštní stati (JZD).
 
 
KOMUNÁLNÍ PODNIKY
 
Komunální podniky města Albrechtic jsou zastoupeny místním hostincem. Je to provozovna č. 52/227 a vedoucím je opět Jarosl. Čada.
 
 
SOUKROMÉ PODNIKY
 
Al. Magnusek, holič č. p. 34 Ves
Frant. Švehla, trafikant č. p. 87 Ves
Soukromými hospodáři jsou také zemědělci v Novém Lese.
 
 
KREMAČNÍ HNUTÍ
 
Propagátorem kremačního hnutí je Vlad. Moro, zaměstnanec ČSD (nádraží). Přihlásily se dosud 4 osoby
 
 
ČSM
 
Československý svaz mládeže se v roce 1952 zapojil do sběru surovin a získáví TOZ. Vzhledem k tomu, že většina mužské mládeže je buď v základní voj. službě nebo v zaměstnání mimo obec, nebylo možno prováděti akce ve větším měřítku..
Předsedou byl Frant. Šrubař, jednatelkou Jarmila Maková.
 
 
ŘEKOVÉ
 
Řekové v počtu asi 50 osob pracovali na ČSSS jako zemědělští dělníci. Byli většinou ubytování v domě č. p. 54 Městýs. Jejich děti navštěvovaly národní školu, starší chodily do střední školy v Osoblaze. Mnohé z nich jsou velmi nadané a dobře se učí.
Rovněž v Piskořově jsou ubytováni Řekové (výhradně Řekové). Pracují jako lesní dělníci.
 
 
HASIČSKÝ SBOR
 
Velitelem hasičského sboru byl v roce 1952 Josef Tichavský z Amalína, starostou Vlad. Svítek, jednatelem Jarosl. Žák. Byly sestaveny 3 pohotovostní čety, z toho 2 čety mužů a 1 četa žen.
Výzbroj byla obohacena o automobilovou stříkačku. Členové hasičského sboru se také zapojili do získání TOZ.
 
 
VČELAŘSTVÍ
 
Pro včelaře byl rok 1952 špatný. Snůška nebyla valná, neboť mnoho dní bylo deštivých a chladných.
 
 
ZDRAVOTNÍ POMĚRY
 
Praktický lékař ordinoval v obci po celý rok. Ordinace byla v domě č. p. 85 Ves. Část roku ordinoval dopoledne, část odpoledne. Koncem roku 1952 dojížděl do ordinace Dr. Krupa z Třemešné.
Zubní ambulance byla rovněž umístěna v domě č. p. 85 Ves. Byla v provozu 1x týdně a to ve středu. Sjížděli se sem pacienti z celého Osoblažska.
V tomtéž domě byla také umístěna poradna pro matky a kojence, a to 1x za 14 dní. Poradna se těšila hojné účasti z místa i okolí.
 
 
ZÁMEK
 
V roce 1952 adaptační práce na zámku buď vůbec nepokročily nebo jen tak nepatrně, že nejsou nijak nápadné. Koncem roku 1952 byla okny vyházena zřícená omítka, aby nehyzdila podlahy pokojů. Pod okny zámku vyrostly hromady , které místní občané odváželi koňskými potahy. Okna jsou z velké části dále vytlučena, takže vlivy povětrností pokračují ve svém zhoubném díle zevně i zevnitř.
 
 
KINO
 
Kino bylo umístěno jako v letech minulých v domě č. p. 10 Městýs. Vedoucím byl opět Ant. Šiška, správce hospod. družstva. Hrálo se 2x v neděli a 1x ve čtvrtek. Mimoto bývala občasná představení pro děti, obyčejně v zimním období. Vstupné činilo 5 a 10 Kčs. V době od 10. 11. – 6. 1. 53 bylo kino uzavřeno následkem výskytu slintavky a kulhavky.
 
 
KAMPELIČKA
 
V Kampeličce se nebudu šířeji zmiňovat, neboť jak její umístění tak i dozorčí rada a představenstvo zůstalo stejné jako v roce minulém.
 
 
NOVÝ LES
 
Nový Les, bývala samostatná obec, tvoří osadu Sl. Rudoltic. Její zájmy v MNV hájí zástupce Frant. Hrachový z Nového Lesa č. p. 20. V Novém Lese se dosud udržel soukromý sektor hospodaření a to z těchto důvodů. Zemědělci Nového Lesa chtěli založiti samostatné JZD. Avšak vzhledem k tomu, že je jich tam jen několik, nebyly vyhlídky, že by toto JZD mohlo býti rentabilní. Žádali proto o připojení k JZD ve Sl. Rudolticích, avšak toto jejich žádosti nevyhovělo. Koncem roku 1952 bydlí v osadě tito usedlíci:
Jan Klepáč č. p. 2
Rud. Janošec č. p. 3
Ant. Zápalka č. p. 6
Jan Liďák č. p. 16
Frant. Hrachový č. p. 20
Ant. Chasák č. p. 22
Jindř. Klepáč č. p. 38
Vendelín Novosad.
Na žádost občanů Nového Lesa podal zdejší MNV žádost o elektrizaci osady, neboť dosud svítí tam petrolejem. Projekt však nebyl prozatím pojat do plánu.
 
 
VÍNO
 
Celý katastr bývalé obce (nyní osady) Vína převzaly ČSSS ve Sl. Rudolticích. Bydlí tam koncem roku 1952 jen tři rodiny zaměstnanců ČSSS, kteří ošetřují tamní dobytek. Jsou to: Václav Levence, Ant. Koníček a Adam Švihora.
 
 
PELHŘIMOVY
 
Katastr bývalé obce Pelhřimovy obhospodařují rovněž ČSSS ve Sl. Rudolticích. Koncem roku 1952 bydlil tam jen jeden občan a to Fr. Rejda, cestář. Podle listiny rozpisu osevu (někdy z minulých let) byli zjištěni tito dřívější osadníci:
Josef Karnet č. p. 7
Pavel Motešický č. p. 9
Anna Čížková, č. p. 12
Josef Jendrísek č. p. 14
Čeněk Boháčik č. p. 31
Pavel Čulák č. p. 32
Juraj Tkáči č. p. 34
Vladim. Hlaváček č. p. 35
Emil Procházka č. p. 65
Josef Prušek č. p. 30
Václav Prušek č. p. 54
Josef Jedlička č. p. 53
Václav Hlaváček č. p. 41
Václav Veselý č. p. 46
Marie Prušková
Karel Martvoň č. p. 56
Teodor Špačinský č. p. 75
Frant. Rejda č. p. 21.
Podrobněji o Pelhřimovech viz v příslušných statích z minulých let.
 
 
HUDEBNÍ SKLADBY O RUDOLTICÍCH
 
Někdy v prosinci 1946 přišli pořadatelé Silvestrovského večírku ke kronikáři, aby jim složil k obveselení obecenstva něco „místního“ . Tak vznikla dlouhá píseň o místních poměrech mající 28 veršů. Po každé druhé sloce byl zpíván refrén, který častým opakováním se udržel v paměti místních občanů dodnes. Tento refrén byl také natočen na zvukový pás při natáčení reportáže z pohraničí a to v roce 1947 v Třemešné a v rámci reportáže vysílán ostravským rozhlasem. Organizátorem natáčení byl známý osvětový pracovník ředitel národní školy v Třemešné Vladimír Šuba, pozdější okresní knihovnický inspektor v Krnově, nyní v tiskovém odboru min. školství, věd a umění v Praze. Shora uvedená píseň byla zpívána na nápěv kdysi populárního šlágru „Za tou naší garáží“.
Na Silvestra 1948 složil kronikář pokračování písně o 15 verších s novým refrénem. Nápěv písně byl týž. Dále uvádím refrén písně ve znění z roku 1946 a 1948.
1946
Rudoltice to je ves,
neví o nás ani pes,
jsme tu jako zaprodáni
málokdo ví o nás dnes.
 
Stojíme však na stráži,
ať se někdo odváži
jít na naší republiku
Valaši mu ukáži.
 
1948
Městečko Rudoltice,
takových není více,
veselo tu vždycky bývá
na náměstí nejvíce.
 
Stojíme tu pevně dál,
zle s tím, kdo by se teď bál!
Svorně vpřed a nikdy zpátky
to je teď náš ideál!
 
V roce 1952 složil kronikář „Rudoltické tango“ v instrumentaci pro klavír, 2 housle, čelo a basu. Poprvé bylo předvedeno na sokolské akademii dne 14. 6. 1952, potom ještě v Bohušově a Dívčím Hradě.
 
 
JZD
 
Jednotné zemědělské družstvo ve Sl. Rudolticích je družstvem III. typu. Má 65 členů. V tomto čísle nejsou započteni příslušníci rodin.
Funkcionáři JZD byli_ předseda Josef Zemba, místopředseda Karel Mácha, účetní Frant. Procházka, skupináři Boh. Pensimus a Boh. Pargačová, zootechnik Albert Šmahlík a po něm od července 1952 Martin Dobiáš.
Kancelář JZD byla opět v domě č. p. 60 Městýs. Členové jsou rozděleni do 3 pracovních skupin, a to 2 pracovní skupiny pro rostlinou výrobu (jedna pro Rudoltice, druhá pro Amalín) a 1 pracovní skupina pro živočišnou výrobu. V živočišné výrobě jsou 3 čety: 1. pro hovězí dobytek v Rudolticích, 2. pro hovězí dobytek v Amalíně, 3. pro vepřový dobytek (jen v Rudolticích).
Pozemky jsou rozděleny do 8 honů pro Rudoltice, Amalín má rovněž 8 honů. Záhumenky byly v roce 1952 do výměry 1 ha, od 1. ledna 1953 byly sníženy do 0.50 ha.
Jarní práce byly provedeny včas. STS pomohla s provedením přípravy půdy pro setí. Osev byl proveden koňskými potahy.
Okopávky byly rovněž provedeny včas. Pomáhali při nich i místní nezemědělci.
Senoseč byla rovněž provedena podle plánu a vlastními silami. Otavy nebyly pro veliké sucho.
O žních bylo velmi příznivé počasí. Sečení bylo prováděno koňmi i traktory. Obilí bylo včas svezeno do stodol a stohů, na poli nezůstalo žádné obilí. Výmlat však vázl. Důvody byly různé_ jednak špatné stroje STS, slabý elektrický proud a vypínání proudu. Teprve když ČSSS zapůjčily parní soupravu, byl výmlat urychlen. Mlátilo se sice až do 15. 12., dodávky obilovin byly však splněny včas, a to do 26. 9. na 100%. Chybějící obiloviny byly nahrazeny dodávkou pšenice.
Drůbežárna byla prozatím umístěna v hospodářských budovách na č. p. 29 Ves. Později byla postavena nová drůbežárna za kostelem směrem k Vínu. Byla dána do provozu 1. září 1952. Vede ji Zdenka Sedláčková.
Koně nejsou ještě společně ustájeni, jsou dosud u bývalých majitelů.
Podzimní práce byly zdrženy předčasnými a dlouho trvajícími dešti, takže nebyly provedeny všechny, ani včas. Řepa cukrovka byla sklizena všechna a dodána. Dodávka byla však splněna jen na 84 %. Při sklizni vypomáhaly místní i cizí brigády. Krmná řepa byla sklizena téměř všechna, zůstalo jí na poli jen asi 0,40 ha.
Sklizeň brambor dopadla však špatně. Bylo to zaviněno krajně nepříznivým počasím, nedostatkem pracovních sil a pozdějším výskytem slintavky a kulhavky, takže za tohoto stavu nesměly do obce žádné cizí pracovní brigády. Nepomohlo ani (i když opožděné) vyhlášení pracovní povinnosti. Kontingent byl splněn jen na 15 % a na poli zapadly sněhem 24 ha brambor.
Dešti byla také zdržena podzimní orba a setí, takže oboje nebylo dokončeno.Hodnota jednotky činila 80 Kčs. Vypláceno bylo: v lednu 45 Kčs, v únoru až srpnu 40 Kčs, v září 25 Kčs, v říjnu až prosinci 20 Kčs. Na jednu pracovní jednotku bylo v naturáliích vydáváno: 1,10 kg ječmene, 1 kg pšenice, 1 kg žita, 4 kg brambor.
Nejvíce jednotek v roce 1952 odpracovali:
V rostlinné výrobě: Josef Tichavský 694 jednotek
                                Josef Gabryš 479 jednotek
V živočišné výrobě: Božena Zembová 1 065 jednotek
                                 Ver. Šmahlíková   1 023 jednotek.
Na penězích brali nejlepší družstevníci:
Zembovi (3 osoby) 70 748 Kčs
Šmahlíkovi (2 osoby) 54 906 Kčs
Gabryšovi (2 osoby) 38 115 Kčs
Tichavský (2 osoby) 26 418 Kčs.
Připočteme-li k tomu příslušné naturálie, je zřejmé, že skuteční pracovníci se nikdy neztratí.     
Jistě si čtenář všimne toho, že v živočišné výrobě jsou čísla odpracovaných jednotek značně vyšší než ve výrobě rostlinné. Je to způsobeno tím, že v živočišné výrobě se pracuje za každého počasí, také v neděli a ve svátek, kdežto práce ve výrobě rostlinné je závislá na roční době a změnách počasí.
Ceny dodaných zemědělských produktů byly tyto (za 1 q):
Pšenice        391 Kčs
Žito              312 Kčs
Ječmen         306 Kčs
Oves             280 Kčs
Mák            1 860 Kč
Seno              150 Kčs
 
 
 
OKRSKOVÝ ZMOCNĚNEC SNB
 
V důsledku reorganizace služby ve Sboru národní bezpečnosti bylo dnem 1. srpna 1952 přistoupeno v okrese krnovském k zavedení nového výkonu bezpečnostní služby, která spočívá v tom, že dosavadní stanice SNB, vykonávající veřejnou bezpečnost, převzaly jiný úkol. Nově byly zřízeny okrsky a v každém okrsku ustanoven okrskový zmocněnec veřejné bezpečnosti.
Obec Sl. Rudoltice byla určena za úřední sídlo okrskového zmocněnce, který nastoupil svůj úřad 4. srpna 1952. Pod zdejším okrsek spadají obce.
  1. Sl Rudoltice (se všemi osadami)
  2. Koberno.
  3. Hrozová
  4. Rusín
  5. Horní Povelice.
Budování lepšího společenského řádu vyžaduje od nás všech hledání nových forem práce. K tomu, aby i příslušníci SNB mohli úspěšně plnit tento úkol, bylo třeba hledati i nové, lepší formy v naší bezpečnostní služba, která se pro jevila zavedením nového výkonu bezpečnostní služby. Jejím hlavním předpokladem je úzká spolupráce všech občanů, majících kladný poměr k lidově demokratickému zřízení, s představiteli veřejné bezpečnosti – okrskovými zmocněnci VB.
Úřední místnost okrskového zmocněnce VB je v č. p. 38 Ves. Na ochranu socialistických vymožeností má okrskový zmocněnec VB pomocníky z řad spolehlivých místních občanů.
 
 
ROZPOČET 1952
 
Rozpočet na rok 1952
 
Obor                                             Výdaje                                            Příjmy
                                           Rozpočet     skutečnost                  rozpočet    skutečnost
Vnitřní správa                   200 000           212 541                        3 000           3 850
Finance                                   -               32 433                      66 000        117 723
Zemědělství                         4 000             25 197                        -                29 791
Les, stavební prům.            15 000               4 958                        -                     -
Všeobec. pokl. správa            -                     -                              -                     -
Školy, vědy a umění          140 000           72 652                      20 000           4 700
Informace a osvěta              25 000           21 727                       1 000            1 009
Tělesná výchova a sport        2 000             7 316                          -                     -
Zdravotnictví                         4 000                  75                         -                      -
Lesy, dřevař. průmysl           5 000            19 873                       5 000           7 043
Celkem                             395 000           396 772                     95 000       164 206